Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, poměrem hlasů 351 ku 16 při jedné absenci schválila návrh předložený komunisty, který vybízí prezidenta Putina, aby uznal samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, uvedla agentura TASS. „Usnesení bude okamžitě předáno hlavě státu,“ uvedl předseda Dumy Vjačeslav Volodin.
Vpředvečer hlasování alternativní návrh předložili poslanci vládní strany Jednotné Rusko. Toto usnesení počítalo s tím, že v případě schválení se k němu ještě vyjádří ruské ministerstvo zahraničí a další vládní orgány. Tento návrh ale nakonec přijat nebyl.
Důrazné varování z Ukrajiny
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
„Ohledně možného uznání takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky chci připomenout neměnné stanovisko Ukrajiny – pokud se Rusko rozhodne je uznat, de facto i de iure opustí minské dohody, a to se všemi z toho vyplývajícími následky. Už jsme ohledně toho varovali naše partnery,“ řekl Kuleba podle agentury Unian.
Před uznáním okupovaných území na Donbasu varoval Rusko v úterý odpoledne i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Pokud k tomu dojde, tak to bude do očí bijící porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti, protože není pochyb o tom, že Doněck a Luhansk jsou součástí Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích,“ zdůraznil podle Reuters Stoltenberg.
Jakékoli uznání by tak podle něj bylo porušením mezinárodního práva, územní integrity Ukrajiny a zároveň minských dohod. „To by ještě více ztížilo nalezení politického řešení (situace),“ má jasno generální tajemník NATO.
Boje na východě Ukrajiny mají tisíce obětí
Rusko na jaře 2014 – po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče – anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání proruských separatistů, kteří v Donbasu na východě Ukrajiny vyhlásili „lidové republiky“.
Jejich obyvatelům ruské úřady přiznávají ruské občanství a poskytují ruské doklady. Moskva stále popírá přímé zapojení do tohoto konfliktu, který označuje za „občanskou válku“. Například i české ministerstvo zahraničí ovšem konflikt označuje jako rusko-ukrajinský.
Boje si podle odhadů vyžádaly nejméně 13 tisíc mrtvých. Kyjev označuje Rusko za agresora, povstalecké „republiky“ neuznává, považuje je za okupovaná území a trvá na tom, aby i západní média místo o separatistech psala o ruských jednotkách v Donbasu, kterým čelí ukrajinské ozbrojené síly.
