Ruští opoziční novináři čelí rostoucímu tlaku. V útěku ze země odpověď nevidí

Nahrávám video

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

V moskevském sídle redakce opozičního listu si redaktoři před několika týdny všimli podivného zápachu. Budovu někdo totiž postříkal neznámou a nebezpečnou chemickou látkou. Pachatele převlečeného za poslíčka zachytily kamery. „Jedná se o druh výhrůžky. Jde o použití vojenských nesmrtících jedovatých látek k varování zaměstnanců novin nebo k pomstě,“ soudí šéfredaktor periodika Dmitrij Muratov.

Jde o poslední z řady hrozeb, které Novaja Gazeta musí řešit. Jen pár dní před tím útokům čelila redaktorka Jelena Milašinová. Ta publikovala článek popisující nezákonné zatýkaní, mučení i vraždy spáchané elitní čečenskou policií. Představitelé zmiňovaných jednotek pak ve videu na sociálních sítích žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby proti novinářům zakročil.

Obavy nad zhoršující se svobodou slova v Rusku vyjádřila Evropská unie. „Jsme znepokojeni tím, že nikdo nebyl postaven před soud za výhrůžky smrtí novinářce Jeleně Milašinové z listu Novaja Gazeta,“ stojí v prohlášení EU.

Útěk z Ruska není odpovědí

Fyzické útoky přímo na novináře nejsou v Rusku ničím neobvyklým a jen od přelomu století zemřelo kvůli práci šest reportérů opozičních novin. I proto šéfredaktor Muratov uvažoval, že by kvůli sebeobraně nechal své novináře vyzbrojit. „Noviny ohrožují životy lidí. Když byla 7. října 2006 ve svém domě zavražděna Anna Politkovská, tak jsem chtěl noviny zavřít. Redaktoři ale byli zásadně proti,“ líčí Muratov.

Novaja Gazeta vznikla v roce 1993 a je známá především pro svou investigativní žurnalistiku. Jasně se staví na stranu ruské opozice. Policie jednoho z redaktorů zadržela, když letos v lednu čekal na letišti na návrat Alexeje Navalného. Utíkat z Ruska by ale podle novinářů nebylo odpovědí na stupňující se nátlak.

„Kdyby každý, kdo napíše jeden problematický článek, opustil zemi, tak bychom někde měli celou kolonii takových novinářů na jedno použití,“ komentuje situaci novinář Denis Korotkov. Podobný postoj zastává i šéfredaktor novin. Pracovat a především žít chce nadále v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 53 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...