Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.
Některé litevské weby zasáhly DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů přes více počítačů najednou internetové stránky zahltit.„Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru,“ prohlásila NKSC.
Nefungovaly například webové stránky pro žadatele o pas nebo finančního úřadu. Šéf NKSC Jonas Skardinskas později uvedl, že útoky, které „pravděpodobně“ přišly z Ruska, se podařilo zvládnout. Pachatelé podle něj nenapáchali vážné škody.
Hackeři podle Reuters tvrdí, že budou útoky proti Litvě opakovat do doby, než pobaltská země odvolá omezení převozu zboží do Kaliningradu. Skupina Killnet od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikla kyberútoky i vůči italským, rumunským, nebo českým webům.
Litva předminulý týden zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti u Baltského moře železné zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Moskva kvůli tomu Vilniusu na začátku minulého týdne pohrozila rychlou a „praktickou“ odpovědí.
Obavy v Bruselu
Bruselský server Politico na základě interních informací od nejmenovaných unijních diplomatů tvrdí, že v Evropské komisi zavládly silné obavy, že by situace v Kaliningradu mohla rychle eskalovat. Rusové v exklávě minulý týden dokonce zahájili vojenské cvičení. Usilovně se proto podle diplomatů pracuje na uvolnění napětí v regionu.
Krize je podle Politico nezamýšleným důsledkem implementace čtvrtého sankčního balíčku, na jehož základě unijní státy zakázaly dovoz oceli a železných materiálů z Ruska. Blokáda ruské exklávy jeho cílem totiž být neměla. Litva nicméně oznámila, že postup konzultuje a koordinuje s Bruselem.
„Jsme v úzkém kontaktu s litevskými orgány a poskytneme jim další pokyny,“ uvedl ve středu na Twitteru mluvčí Komise Eric Mamer. Dva vysoce postavení evropští úředníci bruselskému serveru řekli, že nové pokyny upřesní, že litevští celníci musí zboží kontrolovat, aby předešli obcházení sankcí, ale zároveň mají umožnit přepravu výrobků určených pro ruský vnitřní trh, tedy pro Kaliningrad.
Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová ale v pondělním rozhovoru pro ČT odmítla, že by země v otázce sankcí mohla Rusku ustoupit, naopak je hodlá i nadále uplatňovat v plném rozsahu. „Myslíme si, že se držíme toho, co bylo dohodnuto. Když se státy EU na těchto sankcích dohadovaly, určitě nechtěly, aby to Rusko nebolelo,“ prohlásila premiérka.
„Od začátku invaze pozorně sledujeme různé hrozby, které mohou přijít. Také sledujeme zvýšený počet kybernetických útoků od konce února a také dnes. Není to nic nového, prostě (Rusové) vytvořili seznam příliš dobrých přátel Ukrajiny a snaží se je potrestat tam, kde mohou,“ dodává Šimonytéová.
