Růst cen v EU v září opět zrychlil, inflace vystoupila na 3,6 procenta

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.

V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly v pětadvaceti zemích Unie, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta).

Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta. V České republice činila podle Eurostatu (který vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) čtyři procenta, což byl proti srpnu nárůst o devět desetin bodu.

Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší.

Na příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.

Vzestup cen energií poleví, říká šéf MMF

Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit, uvedl podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.

„V této fázi neočekáváme žádnou inflační spirálu v Evropě,“ prohlásil Kammer. „Za vysokou inflací, kterou nyní vidíme, skutečně stojí nárůst cen energie, který podle našeho názoru během roku 2022 odezní,“ dodal.

Za nynějším převisem poptávky po energii nad nabídkou podle Kammera stojí obnovování hospodářské aktivity i další faktory, například počasí. Kammer rovněž uvedl, že nynější vzestup spotřebitelských cen v eurozóně zatím nevedl k dalšímu kolu zvyšování mezd, a to mimo jiné kvůli tomu, že tamní trh práce stále zůstává nevytížený. Upozornil, že objem odpracovaných hodin se nachází tři procenta pod úrovní z období před příchodem pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...