Rusové začali hlasovat o nové ústavě. Úřady podle médií tlačí na lidi, aby šli k urnám

Nahrávám video
Události ČT: Ruské hlasování o změnách ústavy
Zdroj: ČT24

Ruští voliči začali ve čtvrtek v takzvaném referendu hlasovat o změnách ústavy. Ty by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí prvního července. Podle některých médií je na Rusy ze strany úřadů vyvíjen tlak, aby šli volit.

Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.

S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu. 

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.

Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.

Komunisté: Více moci než car, faraon a generální tajemník dohromady

Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.

Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.

Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.

Média: Úřady vyvíjejí na lidi nátlak

Putin podle agentury Interfax zdůraznil, že hlasování musí být naprosto důvěryhodné a že jakékoli pokusy o vynucení volební účasti jsou nepřípustné. Ruská vláda by však chtěla dosáhnout co nejvyšší účasti, aby se mohla zaštítit širokou podporou navrhovaných úprav, a úřady proto uplatňují různé techniky, aby účast zvýšily, tvrdí nevládní server Meduza či agentura AP. 

Například v Krasnojarském kraji na Sibiři se má podle AP konat vědomostní soutěž zaměřená na znalosti o ústavě a na nejlépe informované čekají výhry v podobě bytů, automobilů nebo chytrých telefonů. Vedení Moskvy pak pro voliče vyčlenilo deset miliard rublů (přes tři miliardy korun) na dárkové certifikáty do obchodů a restaurací.

Podle zdrojů Meduzy z prostředí prezidentovy administrativy usiluje vláda alespoň o 55procentní účast. Pro návrh změn by pak ideálně mělo hlasovat okolo 60 až 65 procent voličů, čímž by změny ústavy získaly srovnatelnou podporu jako v roce 1993, kdy pro nový návrh hlasovalo 33 milionů lidí.

To však v době šíření koronaviru není jednoduché, a tak mají pomoci nová pravidla hlasování – na referendum nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.

Meduza: Úřady kontrolují, kde lidé volí, pošta přiřazuje QR kódy

Na voliče je podle Meduzy vyvíjen tlak údajně také prostřednictvím zaměstnavatelů. Tři osoby, které mají vedoucí pozice ve státních institucích v různých částech Ruska, Meduze sdělily, že k účasti v referendu mobilizují regionální úřady.

Podle těchto tvrzení například za hlasování lékařů zodpovídají místní úřady ministerstva zdravotnictví. Ty předávají informace o cílech, kterých je v míře hlasování potřeba dosáhnout, jednotlivým nemocnicím. V těch si organizaci účasti zaměstnanců berou na starost buď sami primáři nebo jimi pověřené osoby. Jednotliví zaměstnanci poté údajně musejí vedení hlásit, zda již volili.

Pracovník jednoho z center pro pacienty s koronavirem v Nižním Novgorodu redaktorům zpravodajského serveru sdělil, že jeho nadřízení shromažďovali údaje o tom, v jakém okrsku se jednotliví podřízení chystají hlasovat.

Mnoho zpráv o vyvíjeném tlaku přichází od státních zaměstnanců z Petrohradu, připomíná Meduza zprávu petrohradského internetového serveru Bumaga. Petrohrad je centrem Severozápadního federálního okruhu, v němž se očekává účast okolo 15 procent. Zaměstnanci státních institucí jsou tak prý nabádáni k tomu, aby se hlasování zúčastnili již v prvních dvou dnech referenda, a to v konkrétním volebním okrsku. Organizátoři hlasování je také žádají o to, aby k účasti přemluvili alespoň dvě další osoby.

Kromě toho se Meduza dozvěděla o další technice, kterou podle serveru používá například ruská pošta. Ta spočívá v tom, že se podnik, který chce kontrolovat volební účast svých zaměstnanců, zaregistruje na portálu votely.ru (ten v současnosti není volně přístupný), na který nahraje seznam jednotlivých pracovníků. Těm systém přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...