Rusové okupují největší jadernou elektrárnu Evropy. Ukrajina se bojí druhého Černobylu

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

V Záporoží jsou údajně rozmístěny nášlapné miny a raketomety, kamery a přístroje jsou zatemněny a pracovníci elektrárny drženi jako rukojmí. Ruští vojáci, kterých je v elektrárně více než pět set, uložili ve strojovně prvního reaktoru také nejméně čtrnáct kusů těžké vojenské techniky s municí. Na sociálních sítích to uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která v zemi atomové elektrárny provozuje.

„Okupanti nadále cynicky porušují všechny normy a požadavky na požární, jadernou a radiační bezpečnost provozu jaderné elektrárny,“ dodal Enerhoatom, jenž zároveň varoval před možnou hrozbou jaderné havárie, pokud by v zařízení náhodně explodovala munice a vypukl požár. Důsledky by se podle něj mohly rovnat havárii v černobylské atomové elektrárně, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy.

Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová tuto obavu nicméně vyvrací. „Nezapomínejme, že jsme v informační válce. Ukrajinci jsou sice v právu, to ale neznamená, že nemohou vypouštět dezinformace. Určitě to nebude jako druhý Černobyl. Případný výbuch by byl spíše v měřítku výbuchu Fukušimy a následky by sahaly do několika desítek kilometrů,“ uvedla pro ČT.

Rusové v bunkru

Ruské síly minulý měsíc dle agentur rozmístily ve stínu komínů o výkonu 5,7 gigawattů dělostřelecké vozidlo Smerč, které doplnilo raketomety Grad, tanky a transportéry. Země kolem elektrárny je vyrytá zákopy, kolem dokola jsou rozmístěni vojenští strážní psi. Seniorní technici z ruské státní společnosti pro atomovou energii Rosatom si zřídili základnu ve střeženém bunkru pod elektrárnou.

Ukrajinští obránci uvádějí, že i kdyby mohli vyvinout konvenční vojenské úsilí k znovudobytí elektrárny, soustředí se na protiofenzivu v severovýchodních a jižních městech Charkov a Cherson.

„Zdá se, že je to jedna z ruských taktik obsadit kritickou infrastrukturu a použít ji jako štít,“ komentoval událost bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk. „Přece nebudeme útočit na elektrárnu… Jediný způsob, jak to (znovudobytí) udělat, by bylo obklíčit ji, obsadit okolní oblasti a požádat je, aby odešli.“

Vojáci se snaží zbohatnout

Někteří ruští vojáci, kteří jsou v Záporoží rozmístěni, se dle Ukrajinců v průběhu okupace uchýlili k běžné vyděračské strategii: unesli některé z jedenácti tisíc zaměstnanců závodu a požadovali za ně výkupné. Podle pracovníků elektrárny je v současné době v zajetí více než čtyřicet lidí a jejich rodiny využívají skupinové chaty v aplikaci Viber ke sdílení fotografií unesených zaměstnanců a hromadnému financování výkupného. Jejich kolegové v závodě si stěžují, že musí pracovat navíc, aby pokryli směny unesených obětí.

„Prosím, pomozte mi,“ napsal dle WSJ jeden muž na Viberu a sdílel fotografie svého silně pohmožděného obličeje a pravé nohy, pravé oko má podlité krví. Dodal, že Rusové ho propustí, jen pokud do tří dnů vybere 50 tisíc hřiven, což odpovídá 1 681 dolarům.

„Takové případy nejsou v žádném případě ojedinělé,“ řekl pracovník elektrárny, který nedávno z oblasti uprchl na neokupovanou Ukrajinu. Mezi pracovníky, kteří jsou drženi za výkupné, je i jeho přítel, instruktor bezpečnostního protokolu, který také poskytoval zaměstnancům závodu psychologické poradenství. „Nikdo nechce být další na řadě,“ řekl muž.

Jaderná inženýrka Drábová si nicméně nemyslí, že by zaměstnanci byli drženi jako rukojmí. Dle ní pracovníci „normálně“ bydlí ve vedlejším městě Enerhodaru, které je ovšem také okupováno Rusy. Je také přesvědčena, že Ukrajinci na elektrárnu nikdy nezaútočí, protože si jsou velmi dobře vědomi obrovského rizika. 

Obvinění z druhé strany

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek přišla s jiným tvrzením – obvinila ukrajinskou armádu, že tento týden provedla pomocí dronů dva útoky na areál jaderné elektrárny, jeden v pondělí a další ve středu.

„(První) úder byl proveden v bezprostřední blízkosti, několik desítek metrů od staveb, které jsou kriticky důležité pro bezpečnost jaderné elektrárny – skladů vyhořelého paliva a nádrže pro chlazení reaktoru,“ prohlásila Zacharovová. „Jen šťastnou náhodou nedošlo k poškození zařízení,“ tvrdila a Kyjev obvinila ze „snahy vytvořit podmínky pro jadernou katastrofu“ v celé Evropě.

Obsazena od března

Ruské invazní síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár.

Záběry z bezpečnostní kamery zachytily světlici dopadající k Záporožské jaderné elektrárně
Zdroj: Reuters

Ruský útok na atomovou elektrárnu vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce, podle USA se svět jen těsně vyhnul jaderné katastrofě. Podle Kyjeva i podle amerických představitelů radioaktivita v oblasti tehdy nepřesáhla nebezpečnou úroveň.

Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro v současné době ovládají ruské síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Šéf Enerhoatomu Petro Kotin už dříve Rusy obvinil, že využívají Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřelují okolní oblasti Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 30 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...