Rusové nemohou najít své vojáky, ve velkém si stěžují Putinově kanceláři

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.

Rusům prakticky nezůstaly možnosti, jak v souladu se zákonem vystoupit proti válce. Za vyjádření na sociálních sítích, plakát s hvězdičkami namísto písmen či za knihu „Válka a mír“ hrozí lidem až 15 let za mřížemi. I v sociologických průzkumech se lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku, píše portál.

„V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let,“ píší Važnyje istorii. „Stížnosti prezidentovi se staly jediným způsobem, jak se něco dozvědět o nezvěstných vojácích a vyjádřit nespokojenost s válkou,“ píše web a dodává, že zákon zakazuje stíhat občana kvůli tomu, že se obrátil na hlavu státu.

Aprílový zlom

Nejvíce stížností na ministerstvo obrany přišlo v dubnu, skoro 624 tisíc, což je více než za tři předchozí měsíce dohromady. Duben se podle politologa Ivana Preobraženského stal zlomem pro ty lidi, kteří dosud věřili oficiálním zprávám a jejichž blízcí odjeli bojovat na Ukrajinu.

Pravda podle politologa vyšla najevo, když Rusko prohrálo první fázi války, když nedokázalo dobýt Kyjev ani Černihiv nebo jiná velká města v centrální části Ukrajiny a na severovýchodu země. Ruské jednotky se musely stáhnout ze severu a severovýchodu Ukrajiny, aby se přeskupily, a tehdy vojáci mohli opět komunikovat s příbuznými. Od konce března navíc zprávy o ztrátách ruské armády začaly prosakovat i přes státní propagandu.

Tempo a charakter stížností na ministerstvo obrany se v důsledku toho všeho změnily. Pokud dříve k hlavním tématům stížností patřilo ubytování pro vojáky a jejich rodiny, penze, vojenské pohřby či služba v armádě na základě kontraktu, nyní si Rusové začali stěžovat na práci vojenských správ, které podle nich jako za sovětských dob uznávají všechny brance schopné vojenské služby, dále na vyhledávání zajatých a pohřešovaných vojáků, službu odvedenců a vojáků s kontraktem, platy, výzbroj a vůbec na válku.

Příbuzní se nejprve obraceli na jednotky a velitele, ale tyto dotazy nefungovaly. Jako příklad server uvádí případ potopeného křižníku Moskva, kdy velení tajilo a zřejmě dosud tají údaje o obětech. Když ministerstvo obrany přestalo odpovídat příbuzným vojáků na dotazy, začali častěji hledat pomoc u prezidenta. Jen v dubnu dostal Putin 41 666 stížností na to, že Rusům chybí pomoc úřadů při hledání zajatců či pohřešovaných vojáků.

Stížnosti na ministerstvo obrany adresované Putinově kanceláři ale podle analýzy novinářů sotva přinesou žádoucí výsledek: od roku 2016 úřad odpověděl uspokojivě pouze na tři procenta z těchto stížností.

Politolog Preobraženskij předpokládá, že prezidentovi se jeho podřízení bojí hlásit, jak obrovský je počet stížností. „Je to člověk, který je osobně zodpovědný za válku, právě on ji rozpoutal. Stěžovat si jemu na něj – to nemá smysl,“ myslí si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...