Ruský velitel Gerasimov se objevil na veřejnosti poprvé od wagnerovské vzpoury

Nahrávám video

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Gerasimov na videu z bílého koženého křesla pozorně poslouchá zprávu o zmaření útoku na Krymský most. Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany mají ukazovat nedělní poradu s nejvyššími generály.

Ruští blogeři už začali spekulovat o personálních změnách na nejvyšší armádní úrovni. Videem se zřejmě ruský režim snaží vyvrátit spekulace, že by Gerasimova nahradil. Od února loňského roku už ruský vůdce Vladimir Putin podle odhadů expertů na vysoce postavených postech vystřídal nejméně sedmnáct velitelů. Gerasimov se chopil funkce letos v lednu.

Záhadou zůstává osud jeho zástupce Sergeje Surovikina, který by na takové poradě neměl chybět. Podle nepotvrzených informací byl zatčen a vyšetřován za napomáhání wagnerovcům. Americká CNN dokonce tvrdí, že byl v žoldnéřské skupině prominentním členem. Pokus o vzpouru Prigožina přece jenom mohl v ruské armádě vyvolat zemětřesení, které nakonec nemusel ustát právě Surovikin.

Wagnerovci jednali s Putinem

Tažení wagnerovců na Moskvu skončilo dvě stě kilometrů před branami metropole. Jejich zakladatel se do Kremlu nakonec dostal, jenom později a tajně: o schůzce žoldnéřů s ruským prezidentem veřejnost doteď nevěděla. Na koberečku u Vladimira Putina bylo podle mluvčího Kremlu pětatřicet mužů z Prigožinovy milice, kteří zdůraznili svou loajalitu vůči prezidentovi.

„Schůzka se konala v Kremlu 29. června. Trvala skoro tři hodiny. (…) Putin si vyslechl vysvětlení velitelů a navrhl jim možnosti dalšího pracovního a bojového uplatnění,“ oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Původně měli bouřící se wagnerovci přesídlit do Běloruska, čímž se na oplátku zbavili trestního stíhání v Rusku. Běloruský režim dokonce ukázal zahraničním novinářům stanový tábor, kde se měli hostující žoldnéři na nějakou dobu usadit.

Později ale tamní hlava státu Alexandr Lukašenko tvrdil, že Prigožin v zemi není a že je v Petrohradu, „nebo možná odletěl do Moskvy.“ Podle BBC se vůdce wagnerovců ve svém azylu pod křídly Alexandra Lukašenka zdržel jenom několik hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...