Ruský ochránce lidských práv Orlov půjde do vězení na necelé tři roky, rozhodl soud

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Karel Rožánek o rozsudku nad Olegem Orlovem
Zdroj: ČT24

Moskevský soud v úterý poslal do vězení na dva roky a šest měsíců známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za invazi proti Ukrajině. Orlov byl podle médií odsouzen za opakovanou „diskreditaci armády“, přímo ze soudní síně byl odveden do vězení. Sedmdesátiletý muž je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, v němž označil putinovský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.

Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Prokuratura tehdy nežádala jeho uvěznění, ale aby zaplatil 250 tisíc rublů. Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za vládce Vladimira Putina snížilo k fašismu.

„Krvavá válka rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před třiceti lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal Orlov v článku, který původně vyšel ve francouzštině.

Orlov se označil za skutečného vlastence

Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jednoho z šéfů Memorialu navrhla tehdy prokuratura pokutu místo vězení. Orlov označil rozsudek za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“. Prokuratura nicméně změnila postoj, proti verdiktu se odvolala a v prosinci soud nařídil nový proces. Orlov tenkrát před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že ho pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů.

Ustanovení o „diskreditaci“ a „šíření lživých informací“, přijatá po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a hrozící až patnáctiletým vězením, mají umlčet veškerou kritiku války a ruského vedení, připomněla média.

„Je to vzkaz pro ruskou občanskou společnost, pro Rusy, kteří jsou antiválečně naladěni, že Kreml nebude trpět žádné protichůdné názory či argumenty. Kdo se tomu postaví, toho smete a pošle ho do vězení. Orlov se zařadil mezi více než 280 Rusů, kteří byli od 22. února 2022 obviněni za protiválečné postoje,“ okomentoval rozsudek zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. Je také jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady dosud neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, podotkla agentura AFP.

Memorial proslul odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni získal Memorial společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Ruský soud nařídil v prosinci 2021 rozpuštění sdružení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...