Německo se bude zasazovat o prodloužení protiruských sankcí, řekla kancléřka Angela Merkelová (CDU) parlamentu, kde čelila dotazům poslanců. Spolková republika podle ní nemůže přijmout, aby si Azovské moře nárokovalo jen Rusko. V Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem se v listopadu odehrál incident, při němž Rusko zadrželo tři ukrajinské lodě a 24 námořníků.
Zodpovědnost za to, že se zhoršila situace v Kerčském průlivu, připsala kancléřka už koncem listopadu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Politika, s nímž od té doby několikrát hovořila, vyzvala k okamžitému propuštění ukrajinských námořníků. Tento požadavek šéfka německé vlády zopakovala i ve středu.
Slova musejí následovat činy, vzkázala Rusku Merkelová
„Problém je v tom, že jsme znepokojeni chováním Ruska a že nemůžeme přijmout, aby si Rusko fakticky nárokovalo Azovské moře,“ uvedla také.
Putin ji prý sice ujistil, že by v oblasti měla být možná „rozumná“ námořní doprava, slova ale podle Merkelové musejí následovat činy. Už dříve kancléřka vyjádřila obavu, aby města jako třeba ukrajinský přístav Mariupol nebyla odříznuta od světa.
- S maximální hloubkou 14 metrů je Azovské moře nejmělčím na světě. Nacházejí se v něm zdroje zemního plynu a představuje důležitý přepravní prostor pro nákladní a osobní lodní dopravu. Moře s rozlohou asi 39 000 kilometrů čtverečních obklopuje na severu a východě Ukrajina a na jihozápadě Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Kerčský průliv je široký 4,5 až 15 kilometrů a hluboký maximálně 18 metrů. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi Ukrajinou a Ruskem (Krasnodarský kraj).
- Vody Azovského moře také omývají jih Donbasu, ukrajinského regionu, kde se v uplynulých téměř pěti letech odehrál ozbrojený konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty, jejž zaplatilo životem více než 10 000 lidí. Nepokoje tu vyvrcholily v roce 2014 vyhlášením samozvaných „lidových“ republik Doněcké a Luhanské.
- Rusko si od anexe Krymu v roce 2014 vyhrazuje právo na kontrolu vod Azovského moře, zatímco Ukrajina a západní státy jej obviňují, že těmito kontrolami záměrně „brzdí“ pohyb obchodních lodí Kerčským průlivem.
- Plavební režim v oblasti je upraven dohodou o Azovském moři a Kerčském průlivu, kterou v prosinci 2003 podepsali prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Leonid Kučma, přičemž sporný průliv měl sloužit oběma zemím stejným dílem. Podle dohody mají Azovské moře a Kerčský průliv volně využívat lodě plující pod ruskou či ukrajinskou vlajkou a rovněž obchodní plavidla třetích zemí mířících do ukrajinského nebo ruského přístavu či opačným směrem. Text dohody však jasně nevymezil hraniční linii ve sporných vodách.
- Letos v září Rusko schválilo zákon, který zmocňuje jednotky národní gardy vykázat cizí lodě z Kerčského průlivu. Zákon rozšiřuje dosavadní možnost podrobit proplouvající lodě inspekci a dává ruské národní gardě právo cizí loď z průlivu vykázat a eskortovat do speciálního doku, pokud cizí plavidlo poruší pravidla navigace.
- Napětí v oblasti ještě zvýšilo v roce 2016 zahájení stavby Krymského mostu, jenž překlenuje průliv. Most, dlouhý 19 kilometrů, letos v květnu osobně otevřel ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev kvůli stavbě podal na Rusko žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru.
- Ukrajinská pohraniční služba letos ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do přístavů Berďansk a Mariupol. Přístav Mariupol je významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Od zahájení ruských kontrol proplouvajících lodí je pohyb v tomto přístavu částečně paralyzován. Podle informací ukrajinských médií se za prvních sedm měsíců letošního roku snížily příjmy plynoucí z přístavů Mariupol a Berďansk oproti loňskému roku téměř o čtvrtinu.
- Předmětem sporu se Kerčský průliv stal už v říjnu 2003, kdy Rusko začalo stavět hráz z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla. Rusové tvrdí, že jde o ekologické dílo, Ukrajinci naopak, že stavba ohrožuje jejich suverenitu. V listopadu 2003 se hráz dostala až do těsné blízkosti rusko-ukrajinské státní hranice, která probíhá mezi ostrovem Tuzla a ruským pobřežím. Hráz nahradí původní kosu, která kdysi dnešní Tuzlu spojovala s ruským územím. Velká bouře z roku 1925 ji ale spláchla a vznikl tak ostrov. Ten leží, ač to Rusové zpochybňují, na ukrajinském území minimálně od roku 1954, kdy Nikita Chruščov věnoval Krym Ukrajině.
