Rusko chce rozšiřovat vliv, obrana NATO je ale úspěšná, věří bývalý velvyslanec Kovanda

Nahrávám video

Nejtěžším úkolem při vyjednávání o vstupu Česka do NATO bylo podle bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy přesvědčit českou veřejnost. Alianci považuje za úspěšnou i přesto, že má trhliny, Česko by nemohlo být neutrálním státem, řekl v Interview ČT24. Ruské aktivity na Ukrajině považuje Kovanda za část snahy o rozmělnění hranic postsovětských republik. Česká vláda by podle něj měla dát jasně najevo, že podporuje nezávislost a svrchovanost Ukrajiny.

Kovanda vzpomíná na jednání o vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Nebylo prý tak složité přesvědčit západní státy, ale zásadní bylo získat podporu české veřejnosti. „Nejsem si jist, jestli jsme to úplně zvládli. Například v Polsku dodnes panuje velké protiruské smýšlení, u nás bylo vždy trochu vlažnější. Česká veřejnost v té době necítila potřebu přecházet z jednoho vojenského svazku do druhého,“ komentuje velvyslanec.

Občasné volání po tom, aby Česko bylo neutrální zemí, považuje diplomat za naprosto scestné. „Neutralita jakožto pojem s koncem studené války vyčpěl,“ míní Kovanda. Současné neutrální země vychází podle něj ze zcela jiných předpokladů a historie a například Švýcarsko je „po zuby vyzbrojené“. „S takovými státy se nemůžeme srovnávat,“ má jasno.

Aliance má trhliny, je ale úspěšná

Severoatlantická aliance podle Kovandy zajišťuje českou bezpečnost v nejvyšší možné míře, která je daná současnou situací a politikou. „Jsou tam praskliny, které snižují naši důvěru v NATO, zejména prasklina mezi Spojenými státy a Evropou, která je daná politikou prezidenta Trumpa. Ale i v Evropě existují takové praskliny,“ podotýká někdejší ambasador při NATO.

Výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti NATO považuje Kovanda za nejasný. Připomíná ale dřívější slova šéfa Elysejského paláce, jimiž zpochybnil platnost článku 5 alianční smlouvy, podle kterého budou členové NATO bránit jakéhokoliv napadeného spojence. I podle Kovandy už se na tento odstavec smlouvy nelze spolehnout, protože podobně se o něm v minulosti vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. 

Přesto je dle Kovandových slov Aliance úspěšná. „V základní oblasti, o niž NATO jde, která se znovu vyšvihla do přední pozice v posledních třech až pěti letech – obraně proti Rusku – tam je Aliance zásadní, jednoznačná a úspěšná. I když si Turecko nakupuje ruské zbraňové systémy,“ věří velvyslanec.

Putin by rád obnovil Sovětský svaz, hranice ale zrušit nemůže, míní Kovanda

Macronova slova podle něj Moskva přijala s radostí. „Rusku jde o to, o co mu šlo vždycky. Rozleptávat alianční solidaritu, spojenectví, poštvávat jednoho člena proti druhému,“ domnívá se Kovanda a doplňuje, že od událostí v Gruzii z roku 2008 jde Kremlu také o rozšiřování svého vlivu.

Vladimir Putin by prý určitě rád obnovil Sovětský svaz, ale to nepůjde tím, že se zruší hranice mezi postsovětskými republikami. „Ale dají se zjemnit tím, že bude Rusko takovýmto způsobem pracovat uvnitř těch zemí,“ uvádí Kovanda s narážkou na ruské operace v Gruzii, na Krymu či v Donbasu.

Osobně bych považoval vyjádření podpory kterékoliv proputinovské frakci na Ukrajině za přinejmenším nešťastné, ne-li škodlivé.
Karel Kovanda
bývalý velvyslanec při NATO

Podle bývalého velvyslance při NATO je důležité, aby Česko jasně definovalo svou zahraniční politiku. „V době, kdy někteří politici dávají sluchu proruským separatistům na Krymu, případně v Donbasu, je důležité, aby premiér zdůraznil, že zahraničněpolitickým zájmem naší republiky je ukrajinská nezávislost a svrchovanost,“ je přesvědčen Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...