Ruská policie zadržela bratra a blízké spolupracovníky Navalného, opozičník zůstává ve vazbě

Nahrávám video

Ruská policie zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců opozičního politika Alexeje Navalného. Na 48 hodin zadržela například jeho bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. Vyšetřuje je v souvislosti s údajným porušením opatření proti šíření koronaviru během sobotních protestů v Moskvě. Sám Navalnyj zůstane podle rozhodnutí moskevského soudu až do 15. února ve vazbě.

Ze stejných důvodů policie zadržela rovněž Mariju Aljochinovou z punkové kapely Pussy Riot. Ruské úřady už dříve uvedly, že protestů se v Moskvě zúčastnilo nejméně 19 infikovaných osob, a varovaly, že by kvůli tomu během dvou týdnů mohly narůst počty nakažených. 

Sérii zadržení předcházely ve středu policejní razie v bytech a kancelářích lidí s vazbami na opozičního politika, včetně prohlídky bytu samotného Navalného. Vyšetřovací výbor (ruská kriminální ústředna) ve čtvrtek mezitím oznámil, že zahájil trestní řízení proti dalšímu blízkému spolupracovníkovi předního ruského opozičníka, Leonidu Volkovi. Viní ho z údajného navádění nezletilých Rusů k účasti na nepovolených sobotních protestech.

Vyšetřování Volkova, jenž je v současné době mimo Rusko, je součástí tvrdého zásahu policie proti Navalného spolupracovníkům poté, co desítky tisíc lidí v sobotu vyšly v Rusku do ulic a požadovaly propuštění opozičního politika. Bezpečnostní síly použily sílu a podle nevládního portálu OVD-Info, jenž se zabývá monitoringem policejních zásahů, zatkly bezmála čtyři tisíce osob.

Demonstrace se odehrály ve více než stovce ruských měst, což ukazuje na narůstající hněv vůči Kremlu, podotkla agentura AP, podle níž k nespokojenosti přispěla i nedávno zveřejněná vyšetřovací zpráva Fondu boje s korupcí, podle níž prezident Vladimir Putin vlastní u Černého moře honosnou rezidenci, což šéf Kremlu popírá. Video, které výsledky vyšetřování představuje, už má více než 98 milionů zhlédnutí.

Navalného spolupracovníci a příznivci plánují na tuto neděli další protesty, které ruské úřady označily rovněž za nelegální.

Soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby

Alexej Navalnyj se vrátil do Ruska 17. ledna po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina. Kreml obvinění odmítá.

Policie ho okamžitě po příletu zatkla a soud konaný v rozpooru s procesními pravidly přímo na policejní stanici ho o den později poslal do 15. února do vazby, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ta údajně porušl tím, že se nedostavil ke kontrole v době, kdy se léčil z otravy v Německu.

Ve čtvrtek moskevský soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby. „Neúspěšně nás zastrašujete,“ zaregoval Navalnyj podle agentury Reuters. „Ano, teď je na vaší straně hrubá síla. Můžete mě spoutat, (ale) nepotrvá to věčně,“ dodal.

Opozičník tak za mřížemi zůstává, přičemž 2. února bude soud rozhodovat o tom, zda se mu změní podmíněný trest za údajnou zpronevěru v trest vězení. „Pak by se nedostal na svobodu dalších tři a půl roku. Zřejmě by pak nebyl ani ve vězení, ale v kárné kolonii někde na Sibiři,“ uvedl spolupracovník ČT Tomasz Dawid Jedruchów.

Nahrávám video

Země EU by měly prosadit sankce, tvrdí Senát

Podle českého Senátu by státy Evropské unie kvůli zadržení Navalného měly zavést další sankce vůči ruským představitelům. Ve čtvrtek se na tom shodl téměř jednomyslně. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

„Senát vyjadřuje přesvědčení, že státy EU by měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace,“ uvádí se v usnesení. Navrhl ho předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...