Ruská elita ztrácí víru ve vítězství. Sílí v ní chmurná nálada i vnitřní pnutí, soudí pozorovatelé

Válka na Ukrajině radikálně změnila životy také mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se četné byznysové vazby. Pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia a vůbec pobytu a pohybu v zahraničí. Ti západní pozorovatelé, kteří mají možnost nahlédnout za fasádu putinovského režimu, uvádějí, že ruskou byznysovou i politickou elitu stále více svírá chmurná nálada. O to silněji, že ztrácí naději na vítězství ruské armády.

Ruská elita ve své většině invazi na Ukrajinu podporovala a zřejmě i dál podporuje. Někteří by ji chtěli dokonce ještě dál zintenzivnit. S vývojem bojů však její optimismus klesnul. Za nejlepší možný výsledek pro Kreml tak nyní považuje „zamrzlý konflikt,“ uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje. 

Prodlužované boje totiž zvyšují únavu elity z války a v ústraní přibývá hlasů, které by ji chtěly zastavit. Její dříve absolutní víra v ruského vůdce Vladimira Putina je nyní otřesena. Nejvíce by uvítala zamrznutí konfliktu a vyhlášení Pyrrhova vítězství, pokud si Moskva udrží část zabraného ukrajinského území, soudí agentura. 

Elita je z Putinova vedení rozčarovaná

Zastavený pokrok na bojišti vede ruskou elitu k tomu, že je z Putinova vedení stále rozčarovanější, řekla pro The New Yorker Tatjana Stanovaja z berlínského Carnegiova centra, které se věnuje Evropě a Asii.

„Je to pro elitu slepá ulička: bojí se stát obětními beránky nesmyslné války,“ řekl Bloombergu bývalý ruský vládní poradce Kirill Rogov, který po invazi opustil zemi a nyní vede ve Vídni think tank Re: Russia. Dodal, že je opravdu překvapivé, jak moc rozšířenou se mezi elitou stala myšlenka, že Putin tuto válku nevyhraje.

Pocit nejistoty zvyšují i útoky uvnitř Ruska. Navíc se již dávno rozplynulo očekávání, že Rusko převezme kontrolu nad většinou Ukrajiny.

V ruské elitě jsou trhliny, tvrdí Herbst

Bývalý velvyslanec Spojených států na Ukrajině John Herbst pak zmiňuje pro Newsweek, že minimálně od loňského září se v ruské elitě projevují trhliny. Elita kolem Putina prý hledá způsoby, jak uniknout z potápějící se lodě. 

Zmínil například její rozporuplný postoj k loňské částečné mobilizaci. Dále to, že sílí spory mezi šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem a vojenským vedením, které reprezentuje ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Různí nacionalisté se také snaží vytvořit na Putina tlak, protože se obávají, že Rusko na Ukrajině prohraje, což by mohlo vést k občanské válce. 

„To všechno jsou známky potápějící se lodi, a oni jsou zvědaví, jak se z toho dostanou,“ řekl. „To neznamená, že se režim zítra zhroutí. Ale znamená to, že zřejmý neúspěch na Ukrajině klade na Putinův režim značný a rostoucí tlak,“ soudí Herbst.

Lépe je mlčet a držet hlavu dole

I ti, kteří by přivítali ukončení války, však nepředpokládají, že tak Putin učiní. Lidé znalí situace uvádějí, že většina elity drží hlavu dole a soustředí se na svou práci. Jsou přesvědčeni, že další události nemohou ovlivnit. 

K jejich mlčení přispívají i tvrdé tresty za nesouhlas s invazí. Vyšetřován je například také poslanec vládní strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin. Nedávno totiž řekl, že invaze nedosáhla žádného z deklarovaných cílů a Rusko by se mělo nějak z této situace dostat. Režimu se navíc do značné míry daří hrát na strunu imperiální postsovětské velikosti či představy, že na Ukrajině jde o zástupnou válku proti Američanům a Severoatlantické alianci. 

Ruský oligarcha Konstantin Malofejev, považovaný za Putinova muže, naopak chce, aby Rusko dál bojovalo. Sponzoruje ruské dobrovolníky na Ukrajině. „Ukrajinský stát by měl přestat existovat,“ tvrdí. Slibuje také, že za šest měsíců bude mít Moskva jasnou převahu ve výrobě munice a granátů a bude připravena vyrazit do dalšího útoku. 

I on však uvedl, že mnozí členové ruské elity podpořili nedávnou čínskou iniciativu, která předpokládá příměří. A dodal o nich, že prý invazi (v ruském oficiálním žargonu speciální vojenskou operaci) podporují jen slovně, ale ve skutečnosti jsou proti ní. 

Ruští oligarchové navíc vědí, že je čekají potenciálně roky mezinárodní izolace a prohlubující se závislosti na Kremlu. Na ně i na jejich rodiny už přitom dopadlo zmrazování majetku, který mají na Západě, či zákazy cestování.

„Nevidí žádné světlo na konci tunelu – jsou pesimističtí ohledně budoucnosti,“ řekla Bloombergu Alexandra Prokopenková, bývalá ruská novinářka a poradkyně centrální banky, která nyní působí v berlínském Carnegiově centru. „To nejlepší, v co doufají, je, že Rusko prohraje bez ponížení,“ dodala. 

Umírnění i radikální jsou s vedením stále méně spokojeni

Tatjana Stanovaja ze stejného centra dodává, že Putin se dříve zdál jako silný vůdce s jasnou vizí. Nyní se podle ní jeví jako dezinformovaný a váhavý. Nedaří se mu poskytnout uklidňující strategii, jak se Rusko z této krize dostane. „Nejenže selhal, ale vytvořil krizi bez jasného východiska. Způsob, jakým komunikuje s elitami a vyrovnává se s vojenskými porážkami, podněcuje nejistotu a úzkost ohledně budoucnosti Ruska.“

Ruský vůdce je navíc stále méně přijatelný pro umírněnou skupinu, která chápe dopady sankcí na technologický a vědecký rozvoj země.

Stále méně ovšem vyhovuje i radikální skupině. Ta je přesvědčena, že se Rusko musí rozhodnout pro totální mobilizaci (vojenskou i ekonomickou) a vrhnout na Ukrajinu veškerou svou moc. Vedle toho podle západních pozorovatelů přibývá členů elity, kteří jsou přesvědčeni, že už je pozdě a že Rusko bude muset zastavit válku. To by však mělo podle nich vést k totální očistě elity, přerozdělení majetku a vynucování státní ideologie. Vše s jediným cílem: vrátit se do války v lepším stavu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 44 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...