Ruská ekonomika je na tom velmi špatně, musíme toho využít, říká Perebyjnis

Nahrávám video

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

„Existuje reálná šance na ukončení války a Ukrajina je připravena na konstruktivní kroky, které mohou skutečný mír přiblížit. Nejdůležitější je zastavit zabíjení,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Perebyjnis se však zároveň domnívá, že ruský vůdce Vladimir Putin mír nechce. „Putin si nechce sednout k jednacímu stolu a bojí se reakce amerického prezidenta (Donalda Trumpa),“ uvedl ukrajinský diplomat s tím, že Putin na jednáních zájem nemá, protože cílem ruského vůdce je zničit Ukrajinu. „K jednacímu stolu si sedne pouze, pokud ucítí sílu a jednotu Západu,“ domnívá se Perebyjnis.

„Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu“

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu, proto je nyní potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, aby Putin nemohl ve své válce proti Ukrajině pokračovat, prohlásil dále Perebyjnis s tím, že ekonomický tlak může šéfa Kremlu k jednacímu stolu přivést.

„Rusko musí pocítit izolaci, obchodní embargo a také samozřejmě sankce. Zatím jsou stále západní velvyslanci v Rusku a ruští velvyslanci na Západě, a proto vítáme českou iniciativu, abychom zamezili pohybu ruských diplomatů v Evropě. Tento přístup musí být komplexní,“ zdůraznil Perebyjnis. Dodal, že k ukončení rusko-ukrajinské války nepřispívá ani to, že Západ stále obchoduje s Ruskem a kupuje ruskou ropu.

Potřeba přísnějších sankcí

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí řekl, že západní sankce vůči Rusku fungují a že je za ně Ukrajina vděčná. Nicméně však zatím podle něho nepřinesly „rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku“. Zmínil, že je potřeba být v plánování sankcí rozhodnější.

„Musíme uvalit sankce na ruskou jadernou energetiku, protože Rusku přináší spoustu peněz. Musíme konečně zamezit obcházení sankcí třetími zeměmi a přestat kupovat ruskou ropu, protože přináší rozhodující finance pro tamní ekonomiku,“ řekl Perebynis v souvislosti s chystaným 19. sankčním balíkem.

Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jsou největší nadějí „masivní americké sankce“, tedy ty sekundární na státy, které s ropou, která je vytěžena v Rusku, obchodují. „Evropské státy nakupují ruskou ropu dodnes, jen jsou ty barely jinak označené,“ poznamenal.

Rozvíjející se ukrajinský zbrojní průmysl

Rusko navzdory mírovým snahám stále masivně útočí na Ukrajinu, zmocněnec Kopečný v pořadu Otázky Václava Moravce informoval, že agresor bude do konce roku schopný provádět údery za pomocí až tisíce kusů dronů a balistických raket dohromady.

„Zároveň ale platí, že se radikálně navyšuje i ukrajinská produkční kapacita. Zásadním způsobem se snížila závislost na amerických dodávkách zbraní, jsme už pod dvaceti procenty, snižuje se i závislost na evropských dodávkách zbraní. Ukrajinský obranný průmysl roste exponenciálně, velmi podobně jako ten ruský,“ uvedl Kopečný.

„Největší nadějí Ukrajinců jsou Ukrajinci sami. To platí pro záruky a vlastní schopnosti armády. Naší nadějí je, že Rusko bude mít méně a méně peněz na to, aby tu relativně úspěšnou válečnou mašinérii, kterou obsluhuje, krmila dalšími příjmy z ropy a plynu,“ řekl Kopečný.

Perebyjnis potvrdil, že Ukrajina je schopna kompenzovat to, co se jí nyní od Západu nedostává. „Vyvíjíme velké množství vysoce technologických zbraní, jediné, co nám chybí, jsou finance, a proto teď vedeme jednání s našimi partnery na Západě – Evropskou unií, USA i jinými zeměmi –, abychom je inspirovali investovat do ukrajinského obranného průmyslu, který je teď ve velmi prudkém růstu,“ popsal.

„Vyrábíme to, co je teď velmi účinné – jsou to drony, nové rakety a vidíte, že Ukrajina nyní útočí na Rusko hlavně zbraněmi, které vyrábíme sami. Zatímco nejsou západní sankce proti ruské ropě dostatečné, tak je uvalujeme sami tím, že ničíme ruské ropné rafinerie, což způsobuje Rusku obrovské ztráty a přichází tak o peníze, kterými by mohlo financovat válku,“ připomněl Perebyjnis.

„Byli bychom vděčni, kdyby Západ aktivněji investoval do ukrajinského zbrojního průmyslu, protože je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu,“ uzavřel bývalý velvyslanec Ukrajiny v Praze.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
Právě teď

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 53 mminutami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 1 hhodinou

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 2 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 2 hhodinami
Načítání...