Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením reagovala na pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar, i na následnou kritiku ze strany Kremlu. Po zásahu centrální banky ruská měna posílila a pohybovala se několik hodin kolem 98,6 rublu za dolar. Později načas podle Yahoo Finance oslabila nad 99 rublů za dolar. V šest hodin odpoledne naopak zpevnila k 97 a o hodinu později se vrátila nad 98 rublů za dolar.
Kreml nesl pokles kurzu rublu na nejnižší úroveň za posledních šestnáct měsíců se značnou nelibostí. Ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin v pondělí centrální banku za její dosavadní měnovou politiku kritizoval a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila.
Jen několik hodin po slovech Putinova ekonomického poradce, když pokles rublu pokračoval a dolar překonal hranici 102 rublů, oznámila centrální banka, že se její bankovní rada mimořádně sejde už v úterý. Na tomto zasedání alespoň na čas hodila rublu záchranné lano.
„Inflační tlaky sílí,“ uvedla v úterý centrální banka. „Cílem našeho rozhodnutí je omezit rizika pro cenovou stabilitu,“ dodala. Nejbližší řádné zasedání měla přitom původně naplánováno až na 15. září.
Banka později dodala, že další zvýšení úroků může následovat.
Dopady sankcí
Na ruskou ekonomiku mají negativní dopady sankce, které vůči Rusku zavedly západní státy za to, že Putinův režim loni v únoru znovu napadl Ukrajinu. Bezprostředně po zahájení invaze, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent. Když se situace zklidnila, začala základní sazbu snižovat, až se s ní loni v září dostala na 7,50 procenta.
Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, hned po zahájení invaze. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících zpevnila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu ruská měna zpevnila pod 60 rublů za dolar.
Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent.
V úterý po nečekaném zvýšení základní sazby měna skokově zpevnila až na 94,55 rublu za dolar, později část zisků odevzdala a pohybovala se kolem 98,30 rublu za dolar.
Analytici nevěří v dlouhodobý účinek
Analytici dotázaní agenturou Reuters se shodli, že se bance podařilo propad rublu zastavit, ale do značné míry se shodli na tom, že její krok nebude mít dlouhodobý dopad.
„Dokud bude válka pokračovat, bude to pro Rusko, ruskou ekonomiku a rubl jen horší,“ řekl například vedoucí stratég ve společnosti Bluebay Asset Management Timothy Ash. Zvýšení sazby může podle něj jen dočasně zpomalit tempo znehodnocování rublu. Odvrácenou stranou tohoto kroku je však pomalejší růst hrubého domácího produktu. Za hlavní problém Ruska považuje válku a sankce.
„Dnešní zvýšení sazeb jen dočasně zpomalí krvácení,“ soudí hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy v londýnské společnosti Capital Economics Liam Peach. „Rusko bude mít kvůli sankcím potíže přilákat příliv kapitálu,“ řekl. „A na intervence devizových rezerv je málo munice – centrální banka má nějaká nezamrzlá aktiva v jüanech a zlaté rezervy, ale laťka pro jejich využití bude pravděpodobně nastavena příliš vysoko.“
Analytici Promsvjazbank uvedli, že pokud se rubl nestabilizuje, může být nutné další zvýšení, a že jsou nutná i opatření ke snížení přebytku likvidity rublu.
Pozice šéfky centrální banky
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová si vysloužila uznání za svůj přístup k ekonomice od doby, kdy Rusko zahájilo loni v únoru invazi na Ukrajině, píše agentura Reuters. Tuto její dobrou pozici však nyní podrývá právě propad rublu a vysoká inflace. Guvernérku kritizují hlavně ruští prováleční nacionalisté.
Ekonom moskevské společnosti Renaissance Capital Andrej Melašenko řekl Reuters, že banka správně reagovala na inflační rizika, ale že schůzka, ohlášená tak brzy po kritice Kremlu, vyvolala otázky ohledně nezávislosti banky.
„(Nabiullinová) kolem sebe vybudovala docela silný tým a centrální banka byla silným regulátorem a myslím, že trh, jak domácí, tak mezinárodní trh, to vidí stejně,“ dodal.
Ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady české vlády Dominik Stroukal soudí, že úterní opatření ruské centrální banky dává ekonomicky smysl. „Na druhé straně vztah mezi Putinem a centrální bankou je dost politický a není stoprocentně čitelný.“ Za oslabením měny vidí Stroukal jasný důsledek války. To, že se právě nyní dostal rubl na svá minima, je podle něho jednak důsledkem dlouhodobého vývoje, který válka přináší, a také toho, že právě nyní Kreml oznámil, že bude více zbrojit. Bez zásahu banky by tak rubl klesal ještě hlouběji.
Dosud byl podle Stroukala rubl silnější, než odpovídalo ekonomické situaci v Rusku. Pochybuje, že by se po rozhodnutí centrální banky stala ruská měna atraktivnější, aby ji nakupovali investoři. „Asi to nebude stačit. Je otázka, kam se to pohne. Možná to na chvíli dokáže situaci zvrátit. Ale dlouhodobě situace v ruské ekonomice není dobrá.“
Tlak na centrální banku bude nyní umocněn i tím, že Rusko směřuje k prezidentským volbám v březnu 2024. Růst inflace a znehodnocování měny může podle hlavního makroekonoma Equiti Capital v Londýně Stuarta Coleho signalizovat veřejnosti, jaké jsou náklady invaze na Ukrajinu. „A proto bude za dnešním rozhodnutím pravděpodobně prvek politiky i ekonomiky,“ dodal.
Banka naposledy mimořádné zvýšila základní úrok loni v únoru, kdy stoupl na 20 procent. Šlo o bezprostřední dopad invaze na Ukrajinu. Banka poté vytrvale snižovala náklady na půjčky až na 7,5 procenta v září 2020. Silný inflační tlak se totiž ve druhé polovině roku 2022 zmírnil.
Jak se vyvíjí inflace
Míra inflace v Rusku loni v dubnu vzrostla na 17,8 procenta a byla nejvyšší zhruba za dvacet let. Do letošního jara klesla pod čtyřprocentní cíl centrální banky, nyní se ale pohybuje znovu nad čtyřmi procenty. Centrální banka uvedla, že v ročním srovnání a po sezonním přepočtu dosáhl cenový růst za poslední tři měsíce v průměru 7,6 procenta. Někteří západní ekonomové ruská oficiální čísla zpochybňují a označují je za nereálná.
Jak se protahuje rusko-ukrajinská válka, zhoršuje se v Rusku i stav veřejných financí, uvedla agentura ČTK. Narůstá rozpočtový deficit a země pociťuje i nedostatek pracovních sil. To vše letos přispívá k růstu inflace. Výrazné oslabení rublu ze zhruba 70 rublů za dolar na začátku roku na současných 100 rublů ale donutilo centrální banku jednat. Za pád rublu může podle ní čím dál menší přebytek na běžném účtu, který se od ledna do konce července meziročně snížil o 85 procent.
Centrální banka už minulý týden přestala za ministerstvo financí nakupovat devizy, aby zmírnila nadměrné kolísání kurzu rublu. Tento krok v důsledku vedl k tomu, že Rusko se vzdalo dosavadního rozpočtového pravidla. Analytici se shodují, že tato opatření sama o sobě byla co do rozsahu příliš slabá na to, aby kurz rublu významněji podpořila, uvedla ČTK.
Analytik Lipsic: Rusku hrozí pádivá inflace
Ruský profesor ekonomie Igor Lipsic tvrdí, že Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od dvaceti do sta procent, tedy v rozsahu takzvané pádivé inflace.
Jediné, co by dle Lipsice ruskou měnu mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro. Takovou možnost ale Rusko kvůli západním sankcím přijatým v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině nemá.
„Je takový vtip, který teď všude říkám… ‚Rubl nemá kurz, rubl má před sebou jedině cestu. A to cestu ztráty hodnoty.‘ A ten vtip je pravdivý,“ uvedl také v rozhovoru Lipsic, který dal tento měsíc výpověď ze své pozice na Vysoké ekonomické škole v Moskvě.
V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.
