Rubio plánuje cestou po Střední Americe oslabit čínský vliv

Nahrávám video

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Voda v okolí klíčového dopravního uzlu je – na rozdíl od nálady ve středoamerické zemi – klidná. USA jí strategický kanál v minulém století postupně předaly, nyní však začínají ústy Trumpa usilovat o jeho vrácení.

Že by vodní koridor, kterým ročně propluje na čtrnáct tisíc lodí, spravovali čínští vojáci, jak tvrdí Donald Trump, Panama kategoricky odmítá. „Panamský průplav kontroluje Panama. A jeho správa byla a je v panamských rukou,“ oponoval panamský prezident José Raúl Mulino.

Washington mohou podle analytiků ve skutečnosti znervózňovat prokazatelné investice Pekingu v samotném okolí kanálu. Možná i proto vede první zahraniční cesta nového šéfa americké diplomacie právě do Panamy. Syn kubánských přistěhovalců mluví plynule španělsky, hledat společnou řeč s prezidentem Mulinou ale nebude jednoduché. O navrácení průplavu nemůže být podle panamské hlavy státu řeč.

„To je nemožné. Nemohu vyjednávat ani zahájit vyjednávání o kanálu,“ potvrdil Mulino. Čína chce vybudovat nad kanálem most, investovala do přístavu pro obří výletní lodě. Dva další – Cristóbal a Balboa – pro nákladní tankery vlastní hongkongská soukromá společnost už od roku 1997.

Rubio prý „hájí národní zájmy“

„Naše zahraniční politika se soustředí na jednu věc a tou je prosazování našich národních zájmů,“ potvrdil Rubio. V latinskoamerickém kontextu je to hned po imigraci omezení čínského vlivu v celé Střední i Jižní Americe. Ten si Peking vybudoval skrz stamiliardové investice. Loni čínský vládce Si Ťin-pching v Peru otevřel obří přístav nedaleko peruánské metropole Limy.

„Vzniká nový námořní koridor mezi Asií a Latinskou Amerikou a Karibikem,“ tvrdí Si. Koridor Číně urychlí dopravu hlavně zemědělských produktů a surovin. Do jejich těžby v Latinské Americe investovala za prvních 18 let tohoto století 73 miliard dolarů. Po uhlí, mědi nebo uranu se Peking zaměřuje na těžbu lithia. A to v Argentině, Bolívii a Chile. Trojice zemí vlastní asi polovinu světových zásob strategické suroviny, které jsou klíčové pro výrobu elektromobilů a baterií.

„Chceme, aby se z naší země stal jeden z nejdůležitějších producentů lithia,“ nastínil bolivijský prezident Luis Arce.

Pandemie nemoci covid-19 posloužila Pekingu k navýšení půjček pro latinskoamerické vlády výměnou za čínské vakcíny. Státy Střední a Jižní Ameriky si od čínské banky už napůjčovaly na 120 miliard dolarů. Existuje však podezření, že výměnou za vakcíny dostala zelenou v řadě zemí regionu při výstavbě 5G sítí čínská firma Huawei.

Její technologie už používá nebo se chystá použít na třináct zemí, navzdory obavám z čínské špionáže. Rubiova mise v omezení čínského vlivu ale může narazit na hlavní Trumpovu prioritu – posílat migranty od amerických hranic do takzvaných třetích zemí. Velký příliv migrantů by chudým státům způsobil ještě větší ekonomické problémy. A pomocnou ruku by jim mohla podat opět Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...