Trump proměnil republikány a chce zpět do Oválné pracovny

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

Republikánský kandidát Donald Trump stál v čele Spojených států mezi lety 2017 a 2021, při obhajobě funkce však neobstál a na postu ho vystřídal demokrat a současný americký prezident Joe Biden. Už v listopadu 2022 Trump oznámil, že se o Bílý dům bude ucházet znovu, a v téměř osmdesáti letech tak chystá comeback, který by mohl skončit jeho návratem za prezidentský stůl v Oválné pracovně. 

Coby americký prezident odstoupil Trump od hlavních klimatických a obchodních dohod, zakázal cestování ze sedmi muslimských zemí, vydal další tvrdá imigrační omezení nebo zahájil obchodní válku s Čínou. Změnil také vztahy na Blízkém východě a zavedl rekordní snížení daní, což tehdy prezentoval jako úspěch své domácí politiky.

Nahrávám video


V případě znovuzvolení chce tyto daňové škrty prodloužit, jelikož jejich platnost vyprší příští rok. Republikánský kandidát chce také „ukončit inflaci a učinit Ameriku opět dostupnou“. Trump dále navrhl zavést nová deseti až dvacetiprocentní cla na většinu zahraničního zboží, přičemž dovoz z Číny by měl být zatížen šedesáti procenty. Jednou z jeho nejvyšších priorit je zakročení proti migraci – slíbil největší masové deportace migrantů v historii USA.

Nezvládnutá pandemie a impeachment

Během Trumpova vykonávání úřadu zasáhla svět pandemie koronaviru a Spojené státy měly tehdy v absolutních číslech největší počet zaznamenaných úmrtí i nakažených. Tehdejší prezident byl terčem kritiky i z vlastních politických řad kvůli způsobu, jak na nákazu jeho administrativa reagovala a také kvůli tomu, jak o ní on sám informoval. Nesmyslný a potenciálně nebezpečný byl tehdy například jeho návrh na zkoumání toho, zda by se virus dal léčit vpravením dezinfekce do těla.

Na krizi s koronavirem navázala hospodářská recese nebo nepokoje reagující na smrt Afroameričana George Floyda, který zemřel v květnu 2020 po zatýkání bělošským policistou. Podle části demonstrantů v USA převládal systémový rasismus, což Trump odmítl. 

V době vykonávání funkce Trump také dvakrát čelil ústavní žalobě – takzvanému impeachmentu. Poprvé se tak stalo na konci roku 2019 a jednalo se o možné zneužití pravomocí a obstrukce vůči Kongresu v souvislosti s údajným nátlakem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev vyšetřoval Huntera Bidena, syna tehdejšího favorita demokratů na nominaci do prezidentských voleb. 

Po neúspěšné prezidentské obhajobě od listopadu 2020 do ledna 2021 Trump posiloval tvrzení o ukradených hlasech a rozsáhlých volebních podvodech. Ta však byla vyvrácena ve více než šedesáti soudních sporech. Trump odmítl přijmout výsledky a 6. ledna shromáždil ve Washingtonu své příznivce a vyzval je, aby se sešli u Kapitolu. Toto shromáždění se zvrhlo ve výtržnosti, které ohrozily zákonodárce i jeho vlastního viceprezidenta a vedly k historicky druhému impeachmentu. V obou případech ústavní žaloby byl Trump shledán nevinným.

Proti Trumpovi byla také vznesena čtyři obvinění z trestných činů – jedno z nich vyústilo v odsouzení za trestný čin, jehož vynesení bylo odloženo až na dobu po volbách. Další případ byl zamítnut a dva ještě probíhají – spolu s občanskoprávními žalobami, které s sebou nesou stovky milionů dolarů potenciálních sankcí.

Útok na Kapitol jako „den lásky“

Den po útoku na Kapitol se tehdejší prezident snažil od davu distancovat a prohlásil, že „vetřelci“ během „ohavného útoku (...) pronikli do Kapitolu“ a „znesvětili sídlo americké demokracie“. Trump tehdy oznámil, že „ti, kdo se zapojili do násilných a ničivých činů, nereprezentují naši zemi, a ti, kdo porušili zákon, za to zaplatí“.

Nyní jako republikánský kandidát na prezidenta svůj postoj k útoku na Kapitol zmírnil. V polovině října v rámci předvolební akce označil 6. leden 2021 za „den lásky“. Bývalý prezident uvedl, že tisíce lidí, kteří se v ten den vydali do Washingtonu, tak učinili, protože „si mysleli, že volby byly zmanipulované“.

V rámci akce v Miami Trump také uvedl, že „vůbec nic špatného neudělal“, a dodal, že „tam dole nebyly žádné zbraně, (...) ostatní měli zbraně, ale my jsme zbraně neměli“. Slovem „my“ podle svých slov myslí lidi, „kteří šli dolů – bylo to nepatrné procento z celkového počtu, které nikdo nevidí a nikdo neukazuje“.

Připomněl, že promluvil ke skupině „statisíců“, čímž podle serveru NBC News zřejmě narážel na svůj projev před Bílým domem krátce před vzpourou. „Nepřišli kvůli mně,“ pokračoval. „Přišli kvůli volbám. Mysleli si, že byly zmanipulované,“ trval na svém Trump.

Republikánský lídr

Po útoku na Kapitol se zdálo, že je Trumpova politická kariéra u konce, veřejně se od něho distancovali jeho nejbližší spojenci a dárci a příznivci slíbili, že už ho nikdy nepodpoří. Exprezident tehdy vynechal inauguraci svého nástupce Joea Bidena a přestěhoval se s rodinou na Floridu. Se svými příznivci, kteří za ním stále stáli, si však udržel velký vliv na republikánskou stranu.

Přestože byl Trump obviňován ze špatných výsledků republikánů v průběžných volbách v roce 2022, oznámil další kandidaturu na prezidenta a brzy se stal jasným favoritem své strany.

Donald Trump nejprve mezi republikány oblíben nebyl, když v roce 2016 získal prezidentskou nominaci, bylo to všeobecně považováno za „nepřátelské převzetí“ republikánské strany. Významní republikáni mu vytýkali nedostatek konzervativních hodnot, jeho „vadný charakter“ a chybějící volební zkušenosti.

Během několika měsíců se však začali ke kandidátovi vřele přiklánět, a nakonec s ním republikáni vydrželi i přes řadu skandálů. Když byl v roce 2017 inaugurován prezidentem, stal se nesporným lídrem strany a od té doby si v ní získal značnou loajalitu.

Server Politico uvádí, že míra, do jaké se republikánská strana vyvinula, aby Trumpovi vyšla vstříc, byla někdy ohromující – republikáni „mávli rukou“ například nad verdiktem, že je odpovědný za sexuální napadení nebo nad trestním oznámením v New Yorku. 

Trumpovou hlavní zbraní je jeho vytoužená podpora, kterou často využívá k vyhnání neloajálních osob z úřadu. Od začátku roku 2022 podpořil republikánské vyzyvatele proti nejméně třinácti členům své vlastní strany v Kongresu, které obvinil ze zrady. Vyplynulo to z přehledu jeho podpor, který provedla agentura Reuters. Všichni kromě tří z těchto třinácti ztratili mandát nebo z voleb odstoupili.

Navíc z deseti republikánských členů Sněmovny reprezentantů, kteří hlasovali pro jeho obžalobu, zůstávají ve funkci jen dva. Čtyři prohráli s Trumpem podporovanými vyzyvateli v primárkách, včetně Liz Cheneyové, bývalé členky republikánského vedení Sněmovny reprezentantů, a čtyři se rozhodli znovu nekandidovat.

Pokusy o atentát

Trump se během kampaně stal dvakrát terčem pokusu o atentát. Poprvé v červenci v Pensylvánii, kdy na něho dvacetiletý střelec vypálil z nedaleké střechy osm ran. Republikánský kandidát z útoku vyvázl se zraněním ucha, zabit však byl jeden účastník akce a další dva byli zraněni, zemřel i útočník. Podruhé se tak stalo v Trumpově golfovém klubu na Floridě, kde se podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) ozvala střelba.

Kvůli těmto událostem byly některé akce v rámci kampaně zrušeny a přesunuty, jelikož tajná služba USA neměla dostatek prostředků na jejich bezpečné zajištění. I přes použití skleněných zábran k ochraně Trumpa na pódiu panují obavy z pořádání dalších mítinků pod širým nebem kvůli riziku možného použití dronů.

Trump obvinil administrativu prezidenta Joea Bidena, že záměrně odepřela bezpečnostní prostředky, aby pomohla viceprezidentce Kamale Harrisové, jeho demokratické protikandidátce, a zabránila mu promluvit k velkým davům. „Nemohli mi nijak pomoci. A já jsem kvůli tomu tak naštvaný, protože to, co dělají, je vměšování se do voleb,“ řekl v rozhovoru pro Fox News.

Trumpova kampaň byla také informována o pokračujících hrozbách ze strany Íránu, které jsou předpokládanou odvetou za to, že jeho administrativa zabila íránského generála Kásima Solejmáního. 

„Boží zásah“

V souvislosti s pokusy o atentát Trump stále častěji veřejně mluví o božím zásahu a tvrdí, že ho Bůh zachránil, aby zachránil zemi. Často také říká, že útočníci jdou pouze po následnických prezidentech.

„Samozřejmě, že vás tyto okamžiky opravdu nutí uvažovat o vyšší moci, proč jste tak odhodlaní pomoci zachránit tuto zemi,“ poznamenala newyorská republikánská poslankyně Elise Stefaniková. „Myslím, že to prezidenta Trumpa ještě více posílilo a dodalo mu to energii.“

Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského jsou nyní voličské průzkumy hodně vyrovnané, a to především ve swing states, tedy klíčových státech, které rozhodnou o tom, kdo volby vyhraje. V posledních shromážděních se oba kandidáti zaměřili na téma migrace, ve které je společně s tématem ekonomiky podle Miřejovského uvěřitelnější spíše republikánský kandidát. O příštím americkém prezidentovi se bude rozhodovat příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 14 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...