Řekové volí. Průzkumy mírně favorizují Syrizu

Řekové už podruhé v jediném roce rozhodují v předčasných parlamentních volbách. Předvolební průzkumy mírně favorizovaly levicovou Syrizu před konzervativní, středopravicovou Novou demokracií. Ať ale dopadnou volby jakkoliv, žádná výrazná změna zemi zřejmě nečeká. Atény musí i nadále pokračovat v politice finančních škrtů, ke kterým se zavázaly v dohodě s věřiteli.

Předčasné volby se konají kvůli rozkolu uvnitř vládnoucí strany Syrizy. Její ultralevicové křídlo se odštěpilo po tom, co její lídr a dnes už expremiér Alexis Tsipras zavedl tvrdá úsporná opatření výměnou za finanční pomoc z EU. Od srpna vládnul zemi úřednický kabinet.

Na rozdíl od předčasných voleb v lednu, kdy se rozhodovalo o tom, zda Řecko bude nadále pokračovat v úsporných opatřeních výměnou za finanční pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, či nikoliv, nejsou ty zářijové nijak zásadní. Zadlužené Řecko bude muset v příštích třech letech plnit záchranný plán, na němž se dohodlo se svými věřiteli.

ON-LINE REPORTÁŽ Z ŘECKÝCH VOLEB

Syriza v průzkumech zvýšila náskok

Ani jedna ze stran pravděpodobně nemá šanci získat nadpoloviční většinu v 300členném parlamentu, a to i při bonusu 50 poslaneckých mandátů pro vítěze. Ten pak povede povolební jednání o sestavení vládní koalice.

Vítěz voleb by totiž musel pro parlamentní většinu inkasovat 38 procent hlasů; podle průzkumů se první příčka ve volebním pelotonu dosáhne na 28 procent, přičemž o málo vyšší šance drží Syriza. Vedla v pěti ze šesti předvolebních průzkumů, a v posledním dokonce o 2,5 procentního bodu. V uplynulém týdnu přitom obě strany nebyly nikdy od sebe vzdáleny více než na zhruba půl procentního bodu.

Kromě dvou favorizovaných stran překročí tříprocentní hranici volitelnosti pravděpodobně také komunisté, socialisté a středová strana Potami. Třetí nejsilnější stranou by se měl stát krajně nacionalistický Zlatý úsvit. Naopak Lidová jednota, odpadlíci ze Syrizy, kteří hlasovali proti přijetí nového záchranného programu, vstup do parlamentu jistý nemají, stejně jako Tsiprasovi koaliční partneři Nezávislí Řekové.

S jakými tématy jde do volebního boje Syriza charismatického expremiéra Alexise Tsiprase a s jakými Nová demokracie vedená Evangelosem Meimarakisem?

Nová demokracie

Jediná nová věc, kterou nám Syriza přinesla, bylo omezení přístupu do bank, které zaťalo nůž do naší důstojnosti, udusilo ekonomiku a ponížilo firmy.
Evangelos Meimarakis
volební lídr Nové demokracie

Největší konzervativní strana založená v roce 1974 dlouholetým prezidentem a premiérem Konstantinem Karamanlisem. Nachází se v pravém středu politického spektra. Dlouhá léta byla v opozici, v roce 2004 vyhrála volby a stala se hlavní vládní stranou. Čelí kritice za utrácení a zadlužování, které dovedlo Řecko v roce 2009 do dluhové krize.

V posledních předčasných volbách skončila druhá s 28 procenty hlasů. Podpořila expremiéra Tsiprase v přijetí podmínek třetího záchranného balíčku, který Řekům „utáhl opasky“. Typickými voliči ND jsou lidé z venkova a podnikatelská elita. Lídrem strany je Evangelos Meimarakis.

A co strana slibuje? Vytvoření „národního“ týmu, který bude vládnout zemi, ačkoliv Tsipras zatím koalici odmítá. Konzervativci rovněž odmítají revize v daňových výhodách pro zemědělce, se kterými počítá návrh pomoci z EU. Rovněž chtějí posílit hranice a odmítat uprchlíky, kteří nemají právo na azyl.

Advokát, uznávaný rétor a „lidový politik“ Evangelos Meimarakis (familiárně přezdívaný Vangelis) se dostal do vedení ND v červenci letošního roku. Jeho předchůdce Antonis Samaras se vzdal funkce, když v referendu o mezinárodní pomoci výměnou za ekonomické restrikce voliči hromadně hlasovali proti. Meimarakis Tsiprase označil za „podvodníčka, který zničil zemi“ a jeho vládu obvinil z toho, že nechránila řecké hranice a připustila, aby řecká náměstí nekontrolovaně zaplavili uprchlíci. Zmínil se také o tom, že kvůli tomu vzrostla v zemi kriminalita. Podle některých řeckých médií si vybral téma přistěhovalectví za jedno z ústředních témat, aby sebral voliče nacionalistickým Nezávislým Řekům a také neonacistům ze Zlatého úsvitu.

Lídr Nové demokracie Evangelos Meimarakis
Zdroj: SCANPIX SWEDEN/AA/TT/ČTK

Syriza

Řecký lid chce, abychom pokračovali v boji, který jsme začali před sedmi měsíci, a dokončili program velké demokratické restrukturalizace řecké společnosti.
Alexis Tsipras
volební lídr Syrizy

Vznikla v roce 2004 jako aliance levicových subjektů, politickou stranou je od června 2012. Lednové volby vyhrála s 36 procenty hlasů. Pro většinu v parlamentu jí chyběly dva hlasy, uzavřela proto koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové (která se v minulosti odtrhla od ND). Podporu voličů získala Syriza díky tvrdé kritice úsporných opatření a slibům vyjednání mírnějších podmínek mezinárodních věřitelů, což nakonec nesplnila. Kvůli tomu opustilo stranu její radikálně levicové křídlo, jehož členové založili Lidovou jednotu (LAE).

Co slibují? Vyjednání ústupků u mezinárodních věřitelů, přičemž finanční trhy dobře vědí, že např. Němci něco takového nedopustí. Také voliči těmto slibům nevěří, straně ale pomáhá popularita jejího předsedy.

Vystudovaného stavebního inženýra a nejmladšího řeckého premiéra za posledních 150 let vynesla k moci kritika úsporných opatření předchozích vlád. Kvůli jeho nekompromisním postojům při jednání s mezinárodními věřiteli bylo Řecko blízko odchodu z eurozóny. Nakonec na tvrdé podmínky společenství přistoupil, ačkoliv se proti tomuto kroku vyslovila v referendu většina Řeků. Levicovému uskupení Syriza šéfuje od roku 2009. Je známý svým nekonvenčním vystupováním včetně oblečení – k obleku zásadně nenosí kravatu.

Nový řecký premiér Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Během hlasování se Tsipras dostal pod palbu svého někdejšího ministra financí Janise Varufakise, který prohlásil, že volby byly předčasně vyvolány ze dvou důvodů. Jednak aby anulovaly „statečné Ne“, jímž 62 procent Řeků v referendu odmítlo plán věřitelů Řecka na úsporná opatření, jednak aby „zlegalizovaly“ kapitulaci, jež následovala po podpisu dohody s věřiteli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...