Řecký ministr obrany rezignoval a oznámil odchod své strany z vlády. Kvůli dohodě s Makedonií

Nahrávám video

Řecký ministr obrany Panos Kammenos oznámil rezignaci a odchod své strany Nezávislí Řekové z vládní koalice. Učinil tak na protest proti dohodě, která má ukončit letitý spor o název státu sousední Makedonie. Informovala o tom agentura Reuters. Jaké bude mít rezignace důsledky pro fungování vládní koalice i schvalování dohody se sousední Makedonií, dosud není jasné.

Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL) tvoří koalici s levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem, dlouhodobě odmítá dohodu se Skopje, kterou premiéři obou zemí podepsali loni v červnu.

Tvrdí o ní, že zrazuje řecké národní zájmy, protože sousední země bude ve svém názvu dál používat jméno Makedonie. Řečtí konzervativci přitom tvrdí, že toto jméno historicky náleží řecké provincii a jeho používání cizím státem je ohrožením řecké suverenity.

„Sešel jsem se s premiérem a vedli jsme dlouhou debatu. Po čtyři roky jsme spolupracovali ve vládě národní jednoty. Podařilo se nám dostat zemi ze záchranného programu. Prvořadého cíle jsme dosáhli. Otázka Makedonie mi však nedovolí nevzdat se svého postu…  Spolupráce nemůže pokračovat. ANEL odchází z vlády,“ řekl Kammenos po schůzce s Tsiprasem.

Premiér Kammenosovi poděkoval za jeho práci a oznámil, že v čele ministerstva obrany ho nahradí dosavadní šéf generálního štábu Vangelis Apostolakis.

Nahrávám video

Všichni Nezávislí Řekové Kammenose neposlechnou

Není dosud jasné, jak Kammenosův krok ovlivní budoucnost vládní koalice i řecký souhlas s dohodou, kterou v pátek schválil makedonský parlament.

Zatím dva ze sedmi poslanců za Nezávislé Řeky už dali otevřeně najevo, že neuposlechnou Kammenosovu instrukci hlasovat proti dohodě s Makedonií a v hlasování o důvěře podpoří i dosavadní kabinet. Další dva poslanci menší koaliční strany podporu vlády zvažují, a to včetně ministryně pro cestovní ruch Eleny Kunturasové, která chce dál zastávat i svůj vládní post. Podle Kammenose budou odbojní poslanci ze strany vyloučeni.

Podle premiéra Tsiprase je po odchodu koaličního partnera nevyhnutelné, aby vláda požádala parlament o vyslovení důvěry. O něm by se mělo hlasovat ještě předtím, než dojde na schvalování dohody s Makedonií, které by podle premiéra mělo přijít na pořad dne „do deseti dnů“. Předseda parlamentu Nikos Vutsis oznámil, že v pondělí navrhne šéfům stran, aby se o vyslovení důvěry hlasovalo ve středu 16. ledna.

V říjnu se mají v zemi konat parlamentní volby, které však kvůli vládní krizi mohou být posunuty už na květen, kdy bude probíhat hlasování do Evropského parlamentu.

Tsipras věří, že pro dohodu s Makedonií má dost hlasů

Pro schválení dohody s Makedonií je zapotřebí prostá nadpoloviční většina. Tsipras má úzký manévrovací prostor, přesto však vyjádřil přesvědčení, potřebnou podporu pro dohodu získá.

Alexis Tsipras
Zdroj: Andrea Bonetti/Kancelář řeckého premiéra/Reuters

V třísetčlenném zákonodárném sboru disponuje jeho levicová strana SYRIZA 145 hlasy. Kromě některých odpadlíků od Nezávislých Řeků, kteří mají celkem sedm mandátů, může doufat především v hlasy malé proevropské strany Potami (v překladu Řeka), která má v parlamentu také sedm poslanců.

Spor Řecka se svým severním sousedem o název státu Makedonie trvá již od roku 1991, kdy tato bývalá svazová republika v rámci Jugoslávie získala nezávislost. Řekové považují název Makedonie za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Atény kvůli tomu blokovaly vstup Makedonie do NATO i Evropské unie. Klíčovým prvkem kompromisního řešení bylo přijetí názvu Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...