Reakce na vyšetřování vraždy Litviněnka: Dokázat Putinovo zapojení bude složité

Tvrzení britského soudce, že za vraždou bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka stál pravděpodobně přímo šéf Kremlu Vladimir Putin, se bude jen těžko dokazovat, míní komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Oslovení čeští europoslanci dodávají, že zpráva vyšetřujícícho soudce jen potvrdila to, o čem se dosud mohlo jen spekulovat. „V totalitních režimech se nic důležitého neděje bez souhlasu samotného cara, takže mě to nepřekvapuje,“ řekl České televizi Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

„Dlouhá léta jsem se spíš držel jiné verze - že to udělali nějací horlivci z Putinova okolí,“ říká komentátor Dvořák. Podle něj se ale nedá vyloučit ani možnost, že důkaz britskému soudci dodal někdo z Putinových nejbližších spolupracovníků s úmyslem Putina poškodit: „Vyloučit se to samozřejmě nedá.“

Vzájemné vztahy už nemohou být horší

Z britské strany jde o velmi silné obvinění, vzájemné vztahy jsou teď ale tak špatné, že k dalšímu zhoršení pravděpodobně nedojde. „Tento incident k dalšímu zhoršení nepřispěje, ale spíš vrhne světlo na praxi ruských zpravodajských služeb. Na to, čeho všeho jsou ochotny se v zahraničí dopustit a jaké prostředky jsou schopné používat,“ říká europoslanec za ODS Jan Zahradil.

I Zahradil upozorňuje, že prokázat Putinovo napojení na Litviněnkovu vraždu bude velice obtížné. „Na druhou stranu nepochybuji o tom, že se jednalo o odstranění člověka, který zběhl na druhou stranu. Určitě by to nebyl první případ na světě, kdy se zpravodajské služby tímto násilným způsobem pomstí.“

„Závěry vyšetřování byly dlouho očekávané a myslím, že pro lidi, kteří se tímto atentátem zabývali, to není nic překvapivého. Ostatně v Rusku jsou politické vraždy na denním pořádku,“ dodává europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Pochybuje ale, že by britská zpráva mohla ovlivnit mínění Rusů, u nichž má Putin stále vysokou podporu. „Díky vlivu Vladimira Putina na ruská média se o tom ani nedozvědí, takže je to spíš mediální hra mezi Británií a Ruskem.“

Dita Charanzová (nestr. za ANO) nepočítá s tím, že by se někdy na veřejnost dostala celá pravda ohledně Litviněnkovy smrti: „Vnímám to jako určité memento pro Evropu, abychom si uvědomili, kdo je naším sousedem.“

Podobně se pro Českou televizi vyjádřil i Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09): „Nesmíme být naivní ohledně toho, co se v Rusku děje a jaké mají důvody ti, kteří ten režim v Rusku i u nás podporují. Je to užitečná zpráva, protože vidíme, čeho všeho je Putinův režim schopen.“

„Doufám, že ze strany Ruska bude ochota se řešení nějak účastnit. Ti, kteří něco spáchali, musí být potrestáni, pokud jsou důkazy, musí se s nimi pracovat i dále,“ věří v potrestání viníků Litviněnkovy smrti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jeho předchůdce ve funkci, Karel Schwarzenberg (TOP 09) nevěří, že by vražda agenta – s přihlédnutím k jejímu provedení – byla prací řadových agentů: „Dle mého názoru je nemožné, aby se polonium používalo bez schválení nejvyšších míst. S takovým materiálem každý stát zachází velice opatrně.“

  • Podle britského soudce Vladimir Putin „pravděpodobně schválil“ vraždu bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten zemřel v Londýně v roce 2006 na otravu poloniem. Ze závěrů britského vyšetřování vyplývá, že vraždu vykonali dva ruští agenti na povel ruské kontrarozvědky FSB. „Operace FSB byla pravděpodobně schválena Patruševem a také prezidentem Putinem,“ uvedl vyšetřující soudce. Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem FSB a nyní předsedá ruské Bezpečnostní radě.
  • Podle vyšetřování existují důkazy, že bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj otrávili kritika Kremlu Litviněnka izotopem radioaktivního polonia 210. Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim roku 2006 konala v londýnském hotelu Millennium.
  • Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
  • Umírající Litviněnko obvinil Putina, že jej nechal zabít. Kreml vždy popíral, že by byl do případu zapleten, stejně jako Lugovoj a Kovtun, které Rusko odmítlo vydat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...