V Rakousku začalo plošné testování na koronavirus na úrovni spolkových zemí. Otestovat se mohou nechat obyvatelé Vídně, Tyrolska a Vorarlberska. Zájem byl od brzkého rána značný, odběry ale doprovázely problémy s elektronickým systémem. Slovensko mění pravidla pro příjíždějící osoby a na vybraných školách připravuje testování žáků a jejich rodičů. Pandemií covidu-19 se má zabývat na mimořádném zasedání Valné shromáždění OSN.
Zájem o testování je v Rakousku, které se inspirovalo Slovenskem, od brzkého rána značný, hodnotí tamní média. Ve Vídni a tyrolské metropoli Innsbrucku se podle stanice ORF od časného rána tvoří před testovacími středisky dlouhé fronty.
V hlavním městě se mohou lidé nechat otestovat až do 13. prosince, a to na třech místech. Kapacita je až 150 tisíc testů denně. Vídeň má téměř dva miliony obyvatel. Ve dvou západních spolkových zemích potrvá testování jen do neděle.
Příští týden by se mělo hromadně testovat také v dalších šesti rakouských spolkových zemích. Testování je dobrovolné. Vláda kancléře Sebastiana Kurze ale doufá, že se nechá před Vánoci otestovat co nejvíce lidí. Kromě plošného testování v jednotlivých zemích se budou moci od soboty nechat zvlášť otestovat rakouští učitelé a v pondělí i policisté.
Některé spolkové země hodlají nejprve nasadit antigenní testy. Lidé, kterým tento test vyjde pozitivně, budou následně pozváni ještě na kontrolní PCR test, který je dražší, ale spolehlivější než test antigenní.
Cílem akce, při které pomáhá i armáda, je odhalit především ty nakažené, kteří nevykazují žádné příznaky. Vláda nestanovila, kolik lidí by chtěla otestovat. Podle odbornice Niki Popperové by ale bylo úspěchem, kdyby si testy nechalo udělat šest z téměř devíti milionů obyvatel Rakouska.
„Představitelé rakouské vlády říkají, že hromadné testování v kombinaci s koronavirovými opatřeními je jedinou cestou, jak přežít následující týdny a měsíce v relativním normálu,“ poznamenal zpravodaj ČT Petr Obrovský. „Tedy jak nepřijímat přísná omezení a počkat na dobu, než bude široce dostupná vakcína,“ dodal.
Pendleři a studenti potřebují pro cesty na Slovensko test
Zpřísnění podmínek při cestách na Slovensko z rizikových zemí včetně Česka v souvislosti s koronavirem se nově nebude vztahovat například na řidiče a posádky v nákladní, autobusové, letecké, lodní či železniční dopravě, dále na osoby při tranzitu přes Slovensko či na diplomaty.
Naopak pendleři, tedy lidé mířící za prací, či studenti budou muset mít od pondělí negativní výsledek testu na koronavirus, aby se po příjezdu na Slovensko vyhnuli karanténě.
Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí ještě minulý týden tvrdil, že nově budou muset u sebe mít výsledek alespoň antigenního testu všechny osoby, které dosud využívaly různé výjimky z nařízení hlavního hygienika, kromě cestujících při tranzitu přes Slovensko.
Výsledek antigenního testu budou úřady uznávat v případě, že byl vykonán na Slovensku.
Země podle premiéra Igora Matoviče od příštího týdne také umožní otevřít ty nyní uzavřené školy, které vyjádřily ochotu zapojit se do pilotního testování žáků a alespoň jednoho z jejich rodičů na koronavirus.
Otevření restaurací v Irsku
Opatření proti koronaviru zpřísňuje Wales ve Velké Británii. Například hospody a restaurace nesmí podávat alkohol a musí zavřít již v 18:00. Naopak v Irsku se v pátek restaurace a hospody, které vaří jídla, otevírají. Podniky, které jídla nepodávají, například bary, zůstanou ale nadále zavřené.
Turecko omezuje vycházení. Během víkendu nebudou smět lidé vycházet bez závažných důvodů ven. V celé zemi vláda zavedla noční zákaz vycházení v pracovní dny a od pátečních devíti večer do pondělních pěti ráno je omezeno vycházení i ve dne. Výjimku mají lidé pracující například v zásobování, zdravotnictví či zemědělství.
Zpřísnění opatření je ve hře například také ve Švýcarsku, kde má vláda diskutovat o dalším postupu v boji s koronavirem.
USA hlásí dosud nejvyšší denní počet nových infekcí i úmrtí
Šíření koronaviru se nadále zrychluje ve Spojených státech. Za poslední den USA zaregistrovaly přes 217 tisíc nově nakažených osob a dalších 2879 mrtvých s covidem-19. Oba údaje jsou nejvyšší, jaké od začátku pandemie některá země zaznamenala. Vyplývá to ze statistik americké univerzity Johnse Hopkinse (JHU).
Kalifornský guvernér Gavin Newsom ve čtvrtek oznámil, že ve většině oblastí státu začnou brzy platit přísná karanténní opatření. Vztahovat se budou na regiony, kde bude na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích zbývat jen 15 procent kapacity. Podle Newsoma bude taková situace do konce týdne ve všech oblastech Kalifornie s výjimkou San Franciska a okolí, kde uzávěra začne podle předpokladů ve druhé polovině prosince.
Obyvatelé postižených oblastí budou muset zůstávat doma a vycházet budou moci jen kvůli nezbytným pochůzkám, jako je nákup základních potravin či návštěva lékaře. Povoleno bude i venčení psů nebo individuální sportování. Uzavřeny budou restaurace, které budou moci vydávat jen jídlo s sebou, bary, tělocvičny, kadeřnictví nebo kasina. Povoleny nebudou ani bohoslužby v uzavřených prostorách. Očekávané restrikce v Kalifornii jsou zatím nejpřísnější ze všech současných omezení v amerických státech.
Pfizer letos dodá jen polovinu plánovaného množství vakcíny
Americká společnost Pfizer do konce roku nabídne jen polovinu původně plánovaných dávek vakcín proti covidu-19. Firma v posledních týdnech vyjádřila předpoklad, že do konce roku dodá asi 50 milionů dávek vakcíny; dříve ale bylo cílem 100 milionů, napsal list The Wall Street Journal. V roce 2021 se však farmaceutická firma chystá dodat 1,3 miliardy dávek.
„Navýšení kapacity dodavatelského řetězce se surovinami zabralo více času, než jsme očekávali,“ uvedla mluvčí amerického Pfizeru, který vyvíjí vakcínu společně s německou firmou BioNTech. „Je také důležité zdůraznit, že výsledek klinických testů přišel později, než co předpokládala původní projekce,“ dodala.
Za normálních okolností by farmaceutické společnosti nechaly nákup komponentů potřebných pro výrobu vakcíny, zajišťování výrobních linek a distribuce až po schválení vyvíjeného produktu. „U této (vakcíny) se to však dělo všechno najednou,“ sdělil deníku WSJ zdroj obeznámený s výrobním procesem. The Wall Street Journal rovněž s odvoláním na nejmenovaný zdroj přímo se podílející na vývoji vakcíny Pfizeru uvedl, že „některé z prvních dodávek surovin nesplňovaly standardy“, což zdrželo produkci.
Izrael se chystá na rychlé naočkování pětiny populace
Izrael očekává, že do konce prosince obdrží čtyři miliony dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech. Země chce začít rychle s očkováním a připravuje zdravotnické instituce na situaci, kdy se bude denně vakcinovat až 80 tisíc lidí. Při zamýšlené rychlosti by tak podle izraelských sdělovacích prostředků mohla být v zemi naočkována do ledna až pětina obyvatel.
Server The Times of Israel napsal, že první zásilky by mohly dorazit už příští týden. Televize Channel 13 tvrdí, že izraelští odborníci nyní zvažují možnost, že se začne očkovat, jakmile užití látky schválí místní regulační orgán, a nebude se čekat na schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten se má k jednání na toto téma sejít ve středu a mohl by vakcínu pro USA schválit příští týden, uvádí izraelský server.
V zemi začal znovu stoupat denní počet potvrzených nákaz koronavirem, ve čtvrtek jich Izrael ohlásil 1568, což je nejvíc od 15. října, kdy v Izraeli platila rozsáhlá uzávěra. Šezy Levy z ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek pohrozil dalším lockdownem. Úřady zvažují vyhlásit uzávěru o svátku chanuka, který je osmidenní a začne 10. prosince.
Valné shromáždění OSN jedná o koronavirové pandemii
Vůbec poprvé řeší pandemii covidu-19 také Valné shromáždění OSN, a to více než rok od jejího prvního výskytu. Světoví lídři přitom zasedají prostřednictvím videohovoru. „Francie navrhuje dárcovský systém tak, aby část vakcín z první várky byla dostupná těm nejpotřebnějším skupinám v rozvojových zemích,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Jednota je především deklarovaná, v praxi přistupují státy k vývoji vakcín, jejich testování i nasazení výrazně odlišně. Německo mimo jiné vidí jako vhodnou platformu mezinárodní spolupráce sponzorský projekt, který letos v dubu spustila skupina zemí G20 a Světová zdravotnická organizace.
„Díky tomu vznikla celosvětová platforma pro vývoj a distribuci testů, léků a vakcín. Aby byla efektivní. Potřebuje ale větší finanční podporu,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Největší část peněz na vývoj vakcíny a boj s covidem-19 v rámci takzvaného systému ACT dala Velká Británie, a to v přepočtu téměř 23 miliard korun. Druhé je Německo s bezmála patnácti miliardami a s velkým odstupem následuje Nadace Billa Gatese. Ani to ale zatím nestačí.
