Rakousko otevřelo v Osvětimi novou výstavu, připomíná spoluvinu na holocaustu

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

Vedle stálé expozice o dějinách koncentračního a vyhlazovacího tábora existují v Osvětimi expozice jednotlivých států, jejichž občané sem byli deportováni a přišli tu o život. Rakouská expozice byla otevřena 19. března 1978 v bloku 17.

Postupem času však sílila kritika na její vyznění, zejména na to, že se Rakousko na místě, kde byl zavražděn víc než milion lidí, neustále staví do pozice první oběti nacismu. V roce 2009 rakouská vláda rozhodla, že se expozice promění, realizace projektu trvala dlouhých dvanáct let.

Nová expozice má podle Van der Bellena udržet vzpomínky na osudy rakouských obětí a odpor rakouských vězňů, ale zároveň ukázat zapojení Rakušanů coby pachatelů a pachatelek. „Je naší vůlí a povinností připomínat, že nejen oběti, ale i pachatelé nacistických zločinů byli součástí rakouské společnosti a byli jí formováni,“ zdůraznil prezident.

Připomněl také, že rasismus a antisemitismus nespadly z nebe. „Ani koncentrační a vyhlazovací tábory nespadly z nebe. Osvětim nespadla z nebe,“ řekl Van der Bellen. Antisemitismus a rasismus byly podle něj v rakouské společnosti silně přítomny už před březnem 1939. „Půda byla připravena, semeno zaseto – a vzešlo,“ řekl za přítomnosti dalších představitelů rakouské politiky.

Předseda Národní rady Wolfgang Sobotka míní, že s novou výstavou vzniklo víc prostoru a možností k zamyšlení. „Naše dějiny nelze konfrontovat jen s polovinou příběhu,“ dodal šéf sněmovny.

Alexander Van der Bellen během ceremoniálu v Osvětimi
Zdroj: Reuters/Jakub Porzycki

„Musíte chránit svou generaci před zkušeností holocaustu. Tím uctíte památku těch, kteří neměli šanci promluvit, když umírali,“ zdůraznil během ceremoniálu bývalý osvětimský vězeň Marian Turski. Jen bývalí rakouští vězni tábora mají podle něj právo říkat, že Rakousko bylo obětí německého nacismu, zatímco spousta jiných Rakušanů sloužila mašinérii nacistického teroru.

Turski podle televize TVN 24 ocenil, že jedním z hrdinů nové výstavy je někdejší rakouský komunista Hermann Langbein, který v Osvětimi patřil k zakladatelům hnutí odporu. Po válce se stal jedním ze zakladatelů mezinárodního osvětimského výboru, který se snaží pomoci bývalým vězňům.

V Osvětimi, kterou Němci po porážce Polska přičlenili k nacistické říši, vznikl v roce 1940 koncentrační tábor, ve kterém byli nejprve vězněni Poláci. O dva roky později vznikl tábor Osvětim-Březinka, který se stal největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Nacisté zde podle odhadů zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů, ale také Poláků, Romů a sovětských zajatců a vězňů z dalších zemí. Z přibližně 65 500 rakouských Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu, jich zahynulo v Osvětimi více než jedenáct tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...