Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.
„Je to obrovská čest, být jmenován generálním tajemníkem NATO,“ reagoval na oznámení Rutte. „Aliance je a zůstane základním kamenem naší kolektivní obrany. Vedení této organizace je zodpovědnost, kterou neberu na lehkou váhu,“ dodal.
„Vřele vítám, že spojenci NATO vybrali jako mého nástupce premiéra Marka Rutteho,“ napsal Stoltenberg v reakci na rozhodnutí na sociální síti X. Rutte je podle něj skutečným stoupencem transatlantických vztahů, silným vůdcem a budovatelem konsenzu. Mandát norského politika, který NATO vede desátým rokem, spojenci opakovaně prodlužovali, mimo jiné kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
To, že Stoltenbergovým nástupcem bude 57letý Nizozemec, bylo podle analytiků již minulý týden považované za hotovou věc poté, co svou kandidaturu stáhl Rutteho jediný soupeř, rumunský prezident Klaus Iohannis. Pro Rutteho zároveň končí čtrnáct let trvající období, kdy stál v čele Nizozemska v rámci několika různých vlád. Po podzimních volbách v západoevropské zemi a dlouhém povolebním vyjednávání nastupuje k moci kabinet vedený krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Končící šéf nizozemské vlády si už zajistil podporu všech 32 členů NATO – včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je mimo jiné věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.
Podporu rychle získal od klíčových spojenců, jako jsou Spojené státy, Francie nebo Velká Británie. Rumunský prezident Klaus Iohannis kandidaturu vzdal a Rutte zůstal jediným vážným adeptem.
Funkci by měl Rutte převzít letos 1. října. Post šéfa NATO přitom nebyl jeho vysněnou prací. „Nejdříve jsem o ni neusiloval, ale se vším, co se stalo na Ukrajině, a nestabilitou ve světě, někteří lidé začali říkat, že bych to mohl dělat. Pomyslel jsem si, že to je něco, co nemůžu jen tak přehlížet,“ vysvětluje končící nizozemský premiér.
Podle analytiků čeká na Rutteho po tříměsíční pauze, kterou má po konci v čele nizozemské vlády, „mimořádný úkol“ – navázat na odkaz svého předchůdce. Dosluhující generální tajemník prý provedl NATO turbulentní dekádou.
Končící nizozemský premiér je přitom považován za schopného politika a vyjednavače, který se dokáže dohodnout s nejrůznějšími aktéry. V nové funkci pro něj mezi hlavními výzvami budou pokračující ruská agrese na Ukrajině nebo sílící napětí mezi Západem a Čínou.
