Putin chce zákonem zakázat přirovnání role SSSR ve druhé světové válce k nacistům

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.

Šéfka kulturního výboru Dumy Jelena Jampolská si loni v říjnu stěžovala, že v Rusku jsou vydávané a používané knihy, populární také mezi mládeží, ve kterých jsou skutky Rudé armády dávány naroveň počínání jednotek nacistického Německa. Navrhla tuto praxi zakázat zákonem. Prezident s tím tehdy vyjádřil souhlas.

„Musíme být samozřejmě opatrní, ale musíme to udělat. Pokud je v některých zemích stanoven trestní postih za popírání arménské genocidy, sám Bůh nám pravděpodobně nařídil zavést vhodné mechanismy na ochranu nedávné minulosti,“ uvedl Putin podle ruské redakce stanice BBC.

Putinův režim podle řady analytiků a historiků staví na vítězství v takzvané velké vlastenecké válce, což je část druhé světové války od německého útoku na SSSR v roce 1941 do 9. května 1945, část své legitimity. Historici zkoumající kriticky roli sovětských vojáků se dlouhodobě potýkají s problémy.

„Moderní kolaboranti“

Prezident již předtím opakovaně veřejně hovořil o údajných pokusech o „přepisování historie“ a překrucování pravdy o druhé světové válce. V září uspořádal otevřenou přednášku pro školáky, ve které uvedl, že lidé, kteří „souhlasí s iniciátory překrucování dějin“, lze nazvat „moderními kolaboranty“.

Loni v červnu publikoval rozsáhlý článek o druhé světové válce, v němž odpovědnost za vypuknutí konfliktu připsal evropským mocnostem. Reagoval v něm mimo jiné na usnesení Evropského parlamentu ze září 2019, podle kterého druhá světová válka začala v důsledku sovětsko-německé dohody ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov.

Putin existenci paktu, který zahrnoval tajný dodatek o rozdělení Polska a pobaltských zemí mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, nepopírá. Poukazuje ale na to, co mu předcházelo. „Co předtím dělaly evropské země? Přesně totéž,“ řekl v prosinci 2019 Putin s odkazem na mnichovskou dohodu ze září 1938, v níž západní mocnosti souhlasily s rozbitím Československa.

Vinu za rozpoutání druhé světové války přisoudilo Sovětskému svazu a Německu loni v září také polské ministerstvo zahraničí, připomněla agentura RIA Novosti. Podle ní se snahy přirovnávat chování vojsk Rudé armády k wehrmachtu za druhé světové války odehrávají i na Ukrajině: loni v prosinci vystoupil na toto téma na půdě OSN ukrajinský velvyslanec při této organizaci Serhij Kyslycja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...