První jadernou elektrárnu v Polsku bude stavět Westinghouse, uvedl Morawiecki

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Morawiecki na Twitteru napsal, že polský jaderný projekt využije „spolehlivé a bezpečné technologie (společnosti) Westinghouse“. Podle něj o tom polská vláda oficiálně rozhodne ve středu. Vládní mluvčí Piotr Müller řekl agentuře PAP, že „Američané postaví první (polskou) jadernou elektrárnu“. Nevyloučil ale, že by Varšava mohla navázat spolupráci s jinými zeměmi v dalších projektech.

„Polsko vybralo americkou vládu a společnost Westinghouse jako partnery pro svou jadernou energii,“ uvedl americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski.

Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.

„Chápeme to tak, že rozhodnutí (polské vlády) se bude týkat prvních tří reaktorů,“ řekl nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters s tím, že o dalších třech reaktorech Varšava rozhodne později. Washington však očekává, že Westinghouse postaví i zbylé tři bloky. Podle amerického představitele spolupráce na stavbě jaderné elektrárny posílá do Moskvy signál o síle vztahů mezi Polskem a USA.

Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu šedesát let.

Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...