Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.
Nacisté nejdřív Židy ze společnosti vyloučili a označili je Davidovou hvězdou. Následovalo násilí. V Mnichově k tomu vydal povel Adolf Hitler. Uposlechly ho všechny stranické organizace NSDAP v celém Německu a tehdy už i v Sudetech.
Okolnostmi křišťálové noci se zabývá historik Ulrich Baumann. „Holocaust začal v roce 1941. Přesto je tento památník věnovaný také zavražděným Židům z listopadu roku 1938,“ říká u Židovského památníku v Berlíně. „Víme, že bylo zničeno více než tisíc synagog a modliteben. Nebyli to jenom muži, kdo rozpoutali násilí. Zapojily se do toho také ženy a děti,“ podotýká Baumann.
Den dvou událostí
Po válce si 9. listopad v Německu připomínaly jenom židovské obce, od sedmdesátých let se k nim přidala i široká veřejnost.
Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier vloni navrhl, aby se den stal oficiálním dnem rozjímání a úvah nad Německem. „Otevřené násilí spáchané v tento den byla jasná a pro všechny viditelná předzvěst precizně naplánovaného a s brutální důsledností provedeného zbavení občanských práv, byla to předzvěst deportace a nakonec likvidace Židů v Německu a Evropě,“ prohlásil.
Devátý listopad se do německých dějin zapsal jako osudové datum, které společnost vnímá rozporuplně. Na jedné straně je to den německé ostudy a čirého barbarství, na straně druhé je to také den osvobození. Devátého listopadu 1989 totiž padla Berlínská zeď.
