Protesty domorodého kmene proti plynovodu spustily vlnu solidarity. Do ulic vyrazily tisíce Kanaďanů

Nahrávám video

Kanadu už druhý týden paralyzují blokády železnic. Protesty mají být výrazem solidarity s domorodým kmenem Wetʼsuwetʼen. Jeho členové odhodlaně bojují proti výstavbě plynovodu, který má vést přes jejich území v provincii Britská Kolumbie. Ambiciózní projekt v přepočtu za skoro 162 miliard korun oživuje otázku postavení indiánské menšiny v zemi.

Indiáni se svůj domov, kde žili po tisíce let, rozhodli chránit vlastními těly. „Náčelníci říkají ne! Nemůžete procházet naším územím,“ zdůraznila jedna z demonstrantek. Policisté ale boří ochranné bariéry a rozhánějí protestní tábory. Některé osoby zatýkají.

Odhodlání kmene vyvolalo vlnu solidarity, která přerostla v manifestace na mnoha místech země, ať už v Ottawě, nebo Torontu, kde se za kmen Wetʼsuwetʼen postavily tisíce lidí. Bok po boku s indiány se aktivisté rozhodli blokovat železnice.

Největší dopravní společnost už kvůli protestům uzavřela východní část sítě. Volno dostalo téměř patnáct set zaměstnanců. Kvůli rušení spojů muselo změnit své plány skoro 100 tisíc pasažérů.

Vláda se obává ekonomických dopadů. „Je smutné, že je tohle poslední způsob. Ale je to poslední cesta, kterou se musíme vydat,“ míní demonstrant Vin Clarke.

O plynovodu nerozhodli náčelníci, vadí domorodcům

Úřady se odvolávají na souhlas asi dvou desítek domorodých rad, které kývly na výstavbu plynovodu. Podle demonstrantů je ale v minulosti dosadila federální vláda a řídit se chtějí jen dědičnými náčelníky kmene.

Řada z nich přitom plynovod odmítá. „Musíme do rozhodování zapojit i další náčelníky. To je naše demokracie,“ míní jeden z domorodých vůdců Maxlaxlex.

Výstavba plynovodu v Kanadě oživuje diskusi o postavení domorodých obyvatel a křivdách, které stát v minulosti spáchal, ať už to byla převýchova dětí v křesťanských školách, násilné zabírání půdy, nebo malý důraz na vyšetřování vražd indiánských žen.

Protest domorodých obyvatel v Kanadě
Zdroj: Kevin Light/Reuters

Premiér Justin Trudeau přitom ve své volební kampani sliboval změnu. „Je třeba napravit historické křivdy. Je třeba překlenout propasti. Je třeba znovu navázat vztahy a nové vybudovat. Kanada je na to připravena,“ prohlásil předseda vlády.

Trudeau tvrdí, že o nesouhlasu některých členů kmene nevěděl. Vláda se teď snaží situaci vyřešit s některými zástupci, řada indiánů chce ovšem bojovat dál. Brání se tím, že jejich kmen se nikdy nevzdal své půdy, federální vládě se nepodrobil a nehodlá to měnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...