Protestům i opozici navzdory. Řecký parlament schválil dohodu o názvu sousední Makedonie

Nahrávám video

Řecký parlament po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Nové oficiální pojmenování státu bude Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecká opozice a nacionalisté toto řešení odmítali, v parlamentu ale neměli dostatek hlasů, aby dokázali ratifikaci zvrátit. Za historické označil hlasování řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev. Schválení dohody uvítala Evropská unie i Severoatlantická aliance.

„Po roce vyjednávání, debat a vyčerpávajícím dialogu se blížíme ke konci tohoto náročného a bolestivého procesu,“ řekl řecký premiér poslancům v předvečer hlasování a vyzval je, aby dokument schválili. Dohodu nakonec podpořilo v 300členném sboru 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146, jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za „historické“. Dohoda podle něj otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy.

Podobně se k hlasování vyjádřil i předseda řeckého parlamentu Nikos Vutsis. Schůze sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala celkem více než 38 hodin, byla podle Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Dohodu dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev. Loni na podzim ji ratifikoval makedonský parlament, letos v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Řecký parlament o uzavřeném kompromisu debatoval od pondělí.

Spor obou zemí trval 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Nahrávám video

Řekům a Makedoncům se scházejí gratulace

„Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi – dobrá práce!“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci „historické dohody“ rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu „politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti“. „Atény a Skopje společně napsaly novou stránku naší společné budoucnosti v EU,“ dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den „důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu“. „Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO,“ dodal.

„Skvělá zpráva z Atén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj „umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO“. „Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu,“ dodal šéf české diplomacie.

Odpor vůči dohodě dávaly v ulicích najevo desetitisíce Řeků

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL).

O víkendu proti dohodě protestovaly v Aténách také desetitisíce Řeků. Manifestace proběhly na řadě míst Řecka i ve čtvrtek, kdy měl původně parlament o dohodě hlasovat. Kvůli velkému zájmu poslanců o vystoupení v parlamentní debatě bylo ale hlasování odloženo na pátek.

„Dnes byly před parlamentem už jen desítky lidí. Možná kvůli špatnému počasí,“ uvedl spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulisakis.

V debatě opozice podle řeckých médií volila záměrně zdržovací taktiku a spekulovalo se i o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. „Konzervativci nakonec od vyslovení nedůvěry z taktických důvodů ustoupili, přestože dohodu zpochybňují a považují ji za národní prohru,“ uvedla spolupracovnice ČT v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...