Pro mnohé byla NDR něco jako lešení, připomněla Merkelová při výročí znovusjednocení

Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.

„Pro mě a mnoho jiných byly pád berlínské zdi v roce 1989 a německé znovusjednocení v roce 1990 okamžiky štěstí, naděje, otevřenosti. Jiným naháněla nová otevřenost také strach. Měla jsem dojem, že pro ně NDR byla něco jako lešení, samozřejmě úzké, ale takové, které se přece jen zdálo být oporou,“ uvedla kancléřka, která sama ve východním Německu prožila velkou část svého života.

Merkelová připomněla dramatické změny, k nimž na východě země znovusjednocení vedlo, ať už to byl prudký růst nezaměstnanosti nebo stěhování se statisíců obyvatel na západ. Poznamenala také, že přes veškeré úspěchy v procesu sbližování obou části Německa dodnes panují znatelné rozdíly a navíc se většina východních Němců stále cítí občany druhé kategorie.

„Musíme se všichni v politice i ve společnosti učit porozumět tomu, že německá jednota pro mnoho lidí ve východoněmeckých spolkových zemích není jen pozitivní zkušeností a proč tomu tak je,“ je přesvědčena pětašedesátiletá politička. Je podle ní nutné také pochopit to, že zlepšená hospodářská situace neznamená automaticky identifikaci s demokracií.

Změnili lidé kromě oblečení i myšlení?

Sama si složitost přerodu východního Německa uvědomila už v den znovusjednocení 3. října 1990, když v Berlíně viděla východoněmecké policisty a vojáky, kteří doslova přes noc „změnili strany“.

„Všichni policisté a vojáci se přes noc ocitli v jiném oblečení, ale měli už také jiné myšlení a cítění?“ ptala se Merkelová, podle níž tehdy politici málo dbali na to, že jednotlivec prostě nemůže své dosavadní myšlení, pocity a zkušenosti odložit v šatně a že to možná vůbec ani nechce.

V další části projevu hamburská rodačka ocenila občany komunistické Německé demokratické republiky, kteří se na podzim 1989 postavili režimu. „Statisíce se odvážily na ulici, demonstrovaly poklidně za svobodu a demokracii a dovedly zeď k pádu,“ zdůraznila. Připomněla také oběti komunistického režimu.

Rozdíly se odrážejí i ve voličských preferencích

Nespokojenost obyvatel někdejšího východního Německa s vývojem po znovusjednocení se podle politologů promítá také do jejich volebních preferencí. Při volbách v Sasku a Braniborsku začátkem září zaznamenala dosud největší úspěch protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) na úkor hlavních stran CDU/CSU a SPD.

Velký úspěch mohou AfD přinést také volby v Durynsku, které se konají na konci října. V průzkumech je AfD zatím druhá za postkomunisty ze strany Levice (Die Linke), jejíž reprezentant Bodo Ramelow stojí od roku 2014 v čele Durynska a je tak prvním členem Levice, který se stal ministerským předsedou některé ze spolkových zemí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...