Ukrajina posiluje obranu přístavu Mariupol na břehu Azovského moře. Místní se obávají, že město ležící ve strategické poloze se může stát terčem ruského útoku. Mezitím přidala Evropská unie na svůj sankční seznam devět představitelů východoukrajinských oblastí Luhansk a Doněck a oznámila, že zvažuje pomoc postiženým regionům Ukrajiny poblíž Azovského moře.
Přístav Mariupol má pro Ukrajinu strategický význam. Kromě toho, že jde o jeden z přístavů v Azovském moři, je také důležitým bodem na průmyslové mapě Ukrajiny. Kromě loděnic ve městě sídlí například centrum hutního průmyslu.
Proto Ukrajina po incidentu v Kerčském průlivu posiluje svou vojenskou pozici v obou azovských přístavech, Berďansku a Mariupolu. Válečný stav ale není pro místní obyvatele ničím nezvyklým.
Už přes čtyři roky žijí lidé v Mariupolu na dostřel zbraní proruských separatistů a na boje si zvykli. „Prostě jen říkají, že byl vyhlášen válečný stav. Přijímají to jako fakt, a ne jako situaci, která by je šokovala,“ myslí si místní lékař Ruslan Tambijev.
V minulosti už dokonce proruští separatisté město na nějaký čas ovládali, ukrajinská armáda ho ale získala zpět. Nápisy „Mariupol je ukrajinský“ tak zdobí mnoho místních domů.
Do příprav města na boje se zapojily i děti z dětského domova
Pastor Gennadij Mochněnko se v mariupolském dětském domově stará o 33 svěřenců. Domov stojí pouhých 15 kilometrů od frontové linie a výbuchy dělostřeleckých granátů tak děti slyší často. Z procházek u břehu Azovského moře si přinesli už několik válečných suvenýrů, třeba prostřelenou helmu.
Po vyhlášení válečného stavu prezidentem Porošenkem šly děti spolu s lidmi z okolí čistit zákopy kolem města. Aby je vládní vojáci měli připravené v případě potřeby. Pastor chce, aby děti armádě pomohly v obraně Mariupolu. „Pokud se Rusové rozhodnou k útoku z moře, bude frontová linie doslova u nás mezi domy,“ vysvětlil Mochněnko.
„Vyráběli jsme maskovací sítě pro první kontrolní stanoviště, vyráběli jsme speciální vařiče pro vojáky, aby si mohli ohřát konzervu anebo v zákopech uvařit čaj,“ dodal pastor.
O výraznější hospodářské pomoci ukrajinským regionům postiženým komplikacemi po listopadovém incidentu v Kerčské úžině jednali v pondělí ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem.
Pomoc Kyjevu a případné další sankce proti Rusku nejen kvůli krizi v průlivu, ale také anexi Krymu, projedná unijní summit v druhé půlce týdne. Unie mezitím přidala na svůj sankční seznam devět představitelů východoukrajinských oblastí Luhansk a Doněck; ti teď nesmějí cestovat na území členských zemí osmadvacítky.
