Připadal jsem si jako v koncentračním táboře, říká propuštěný venezuelský vězeň

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

„Už mě mučili a utlačovali, ale neumlčí mě. Můj hlas je to jediné, co mi zbylo“ – slova, kterými začal mladý muž ve věku kolem dvaceti let vyprávět svůj příběh pro BBC, jež mu v zájmu jeho bezpečnosti přidělila jméno Juan.

Podle BBC byl jedním z mnoha stovek lidí, kteří byli zatčeni během protestů poté, co volební úřady, v nichž převažují věrní vládě, oznámily, že zvítězil dosavadní vládce Nicolás Maduro.

V nové zprávě vyšetřovatelé pověření Radou pro lidská práva OSN popsali, že venezuelské bezpečnostní složky provedly razie v desítkách domů podezřelých kritiků vlády „jen na základě videí ze sociálních sítí, které byly jediným důkazem pro zatčení lidí“.

Juan byl propuštěn z vězení v polovině listopadu, několik dní poté, co Maduro vyzval justiční orgány, aby „napravily“ případné nespravedlnosti při zatýkání. Podle mladíka je s mnoha zadrženými špatně zacházeno, dostávají zkažené jídlo a ti nejvzpurnější jsou zavíráni do mučíren. BBC píše, že byl schopen ukázat dokumenty a další důkazy, které potvrzují jeho příběh.

Mladý politický aktivista tvrdí, že v době protestů proti kontroverznímu vyhlášení Madurova vítězství ve volbách ho přepadla skupina mužů v kuklách, zakryla mu obličej a zbila ho s obviněním, že je terorista, přičemž mu podstrčili zápalné lahve a benzin a odvezli jej do vazební věznice.

Nahrávám video

Zkažené jídlo a bití

Několik týdnů byl držen ve věznici ve vnitrozemí Venezuely, než ho převezli do Tocorónu, nechvalně proslulé věznice s přísnou ostrahou, která se nachází asi 140 kilometrů jihozápadně od hlavního města Caracasu – tam prošel tím, co popisuje jako nejhorší zkušenost svého života. „Když jsme přijeli do Tocorónu, svlékli nás, bili a uráželi. Zakázali nám zvednout hlavu a podívat se na stráže, museli jsme sklonit hlavu k zemi,“ vzpomínal.

Juanovi byla přidělena malá cela o rozměrech třikrát tři metry, kterou musel sdílet s dalšími pěti lidmi. „Bylo tam šest postelí uspořádaných do tří paland a v jednom rohu byl septik a trubka, která sloužila jako sprcha,“ popsal. „V Tocorónu jsem si připadal spíš jako v koncentračním táboře než ve vězení,“ řekl s tím, že postele byly jako „betonové hrobky“ s velmi tenkou matrací.

„Budili nás kolem páté hodiny, abychom se seřadili za celu. Dozorci po nás chtěli, abychom ukázali propustky a čísla.“ Kolem šesté ranní pak podle něj byla krátce puštěna voda na vykoupání: „Šest minut pro šest lidí a jen jedna sprcha s velmi studenou vodou“.

Kromě čekání na jídlo se podle Juana nedalo dělat nic jiného. „Mohli jsme se jen procházet uvnitř malé cely a vyprávět si příběhy. Mluvili jsme také o politice, ale potichu, protože kdyby nás dozorci slyšeli, potrestali by nás,“ popsal muž. Jídlo, které podle něj trestanci dostávali, bylo zkažené. „Zbytky masa, jaké se dávají kuřatům nebo psům, či sardinky, které už byly prošlé.“

Tresty hladem a dušením

Pro BBC popsal také „trestné cely“. Do těch byli podle něj posíláni ti, „kteří byli považováni za nejvzpurnější, nebo ti, kdo se odvážili mluvit o politice či požádali o možnost zatelefonovat příbuzným“. V této místnosti velké asi metr na metr je dle něj vězňům dáváno jedno jídlo za dva dny, sám se do ní také dostal. „Drželo mě při životě to, že jsem myslel na všechny nespravedlnosti, které se děly, a na to, že se odtamtud jednoho dne dostanu,“ zavzpomínal.

Další typ mučící cely je vězni nazývaný jako „Adolfova postel“ – podle prvního člověka, který v ní zemřel. „Je to tmavá místnost s nedostatkem kyslíku o velikosti trezoru. Zavřou vás tam na několik minut, dokud nemůžete dýchat a neomdlíte nebo nezačnete v zoufalství bušit na dveře. Mě tam dali a vydržel jsem tam něco přes pět minut. Myslel jsem, že umřu,“ popsal.

Gonzalo Himiob z venezuelské lidskoprávní organizace Foro Penal popisuje podmínky v Tocorónu jako „žalostné“, porušována je podle něj řada práv, včetně přístupu k právníkovi. „Všichni mají veřejné obhájce, protože vláda ví, že pokud umožní přístup soukromému právníkovi, který není veřejným činitelem, může zdokumentovat všechna porušení řádného procesu, ke kterým dochází,“ vysvětlil Himiob.

Vyšetřování OSN potvrdilo 25 obětí

Svědectví obětí shromážděná po obou stranách sporných prezidentských voleb 28. července, které potřetí vrátily Madura do úřadu, poukazují na „jednu z nejpalčivějších krizí v oblasti lidských práv v nedávné historii“, tvrdí nezávislá mezinárodní vyšetřovací mise OSN pro Venezuelu.

V rozhovoru s novináři v Ženevě předsedkyně vyšetřovací mise Marta Valiñasová zdůraznila, že její nejnovější zjištění jsou zdrcující: „nejenže nedošlo k žádnému zlepšení, ale porušování práv se zintenzivnilo a dosáhlo bezprecedentní úrovně násilí“.

Od znovuzvolení Madura, jehož oznámení o vítězství vyvolalo rozsáhlé protesty po celé Venezuele, Valiñasová uvedla, že její vyšetřování potvrdilo pětadvacet obětí na životech. Většina z nich podle ní jsou mladí lidé do třiceti let „z oblíbených čtvrtí“. Jsou mezi nimi i dvě děti, sdělila a dodala, že čtyřiadvacet obětí „zemřelo na následky střelných zranění a jedna byla ubita k smrti“.

Příznivci venezuelské opozice během protestu před Madurovou inaugurací v Santiagu v Chile
Zdroj: Reuters/Pablo Sanhueza

Podle zprávy vyšetřovací mise OSN opustily veřejné orgány ve Venezuele „veškeré zdání nezávislosti“, takže občané jsou „bezmocní vůči svévolnému výkonu moci“.

Mezinárodní trestní soud podle BBC v současné době vyšetřuje venezuelskou vládu pro možné zločiny proti lidskosti. Obvinění venezuelská vláda odmítá a kritizuje, že vyšetřování „odpovídá záměru využít mechanismy mezinárodní trestní justice pro politické účely“. BBC požádala o rozhovor s úřadem státního zástupce ohledně obvinění ze špatného zacházení a mučení zadržených, ale do doby zveřejnění článku neobdržela odpověď.

Maduro složil přísahu

Ve Venezuele začalo v pátek nové prezidentské období. Maduro složil prezidentskou přísahu v Caracasu před parlamentem, který kontrolují jemu nakloněné síly. Za vítěze ho označily oficiální orgány, které však nezveřejnily úplné a detailní volební výsledky.

Opozice však tvrdí, že červencové prezidentské volby na základě výsledků ze zhruba osmdesáti procent volebních místností vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia. Pohled na výsledek hlasování dělí i mezinárodní společenství.

Nahrávám video

Na Madurovu inauguraci dorazili zástupci stávajících spojenců Venezuely – Číny, Ruska či Kuby. Evropská unie Madurovo vítězství neuznává a její velvyslanci se na inauguraci nedostaví. EU však oficiálně neoznačila za vítěze hlasování ani Gonzáleze.

Opoziční kandidát sliboval návrat z exilu

Madurův režim před inaugurací rozhodl o uzavření hranic s Kolumbií. Důvodem bylo podle tamních úřadů chystané „mezinárodní spiknutí“, informovala agentura AFP. Uzavření hranic oznámil Freddy Bernal, guvernér venezuelského státu Táchira, který sousedí s Kolumbií. Zdůvodnil to tím, že má informace o plánu „destabilizovat“ tento hraniční region. Opatření má platit do pondělka.

Kontejner blokující hranici Venezuely a Kolumbie u mezinárodního mostu Simon Bolivar
Zdroj: Reuters/Carlos Eduardo Ramirez

Slova o destabilizaci mohou souviset s tím, že opoziční kandidát na prezidenta González slíbil, že se ve Venezuele v „souladu s vůli lidu“ ujme prezidentského úřadu i funkce šéfa ozbrojených sil, které před několika dny vyzval, aby se postavily na jeho stranu a odmítly zkorumpované vedení armády.

Gonzáleze by mělo do země doprovodit několik bývalých prezidentů regionu včetně exprezidenta Kolumbie Andrése Pastrany či někdejší hlavy Mexika Felipeho Calderóna. Maduro označil tuto cestu za „zahraniční invazi“ a pohrozil exprezidentům zatčením.

Ještě ve čtvrtek večer byl podle deníku El País González v Dominikánské republice, kde zakončil cestu po několika zemích regionu, během níž se setkal i s americkým prezidentem Joem Bidenem ve snaze posílit své postavení před cestou do Caracasu. Podle španělského deníku El País měl González i jeho žena Mercedes Lópezová ve středoamerické zemi početnou ochranku.

Edmundo González Urrutia a María Corina Machadová při povolebních protestech venezuelské opozice
Zdroj: Reuters/Alexandre Meneghini

Není jasné, jak chce González symbolické převzetí nejvyššího úřadu uskutečnit a zda to udělá ve Venezuele, kde mu hrozí zatčení, či na diplomatické půdě nějakého velvyslanectví. Lidé z jeho okolí tvrdí, že je odhodlán přijet do vlasti a případně se nechat i zatknout. Podle místních zákonů by ve svém věku 75 let neměl jít za mříže, ale mělo by mu být nařízeno maximálně domácí vězení.

Podle Matyáše Strnada z katedry politologie Univerzity Hradec Králové je obtížné říci, jaký trest mu hrozí, protože „náhodnost, s jakou režim operuje s politickými vězni, je skutečně velká“. Maduro podle něj používá politické vězně jako páky pro vyjednávání s mezinárodním prostředím o různých ekonomických výhodách.

Nahrávám video

„Pokud potřebuje ústupky od demokratických států, se kterými také ve velké míře obchoduje – primárně s ropou a dalšími drahými materiály, tak může slíbit, že některé politické vězně propustí,“ vysvětlil Strnad s tím, že to se stalo například v roce 2023. Tehdy podle Strnada zprostředkovaně vyjednával se Spojenými státy, kde slíbil, že volby v roce 2024 budou svobodné a bude umožněno mezinárodním pozorovatelům, aby se jich účastnili. „To se pochopitelně nestalo,“ uzavřel. USA následně uznaly vítězem voleb v roce 2024 Edmunda Gonzáleze Urrutiu.

Madurova vláda v minulosti opakovaně obviňovala bývalou kolumbijskou vládu, že se ji spolu se Spojenými státy snaží svrhnout, a hranice se svým sousedem uzavřela také v roce 2019. Tehdy řada zemí, včetně USA a Kolumbie, uznaly za prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidóa, šéfa parlamentu, tehdy ovládaného opozicí, protože prezidentské volby z roku 2018 považovaly za nesvobodné. Velká část opozice je kvůli tomu bojkotovala.

Vztahy Caracasu s Bogotou se zlepšily v srpnu 2022, kdy se úřadu kolumbijského prezidenta ujal levicový politik Gustavo Petro. I on ale loni po venezuelských volbách vyzval Madurův režim, aby zveřejnil kompletní výsledky, a v týdnu před ceremoniálem uvedl, že na Madurovu inauguraci nepojede.

Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a opustily ji miliony obyvatel. Prezident přistoupil na volby otevřené opozici kvůli snaze zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, což se mu však nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...