Prioritou je bezpečnost, ne volby, prohlásil šéf junty v Burkina Fasu rok po puči

Volby v Burkina Fasu se budou konat ve chvíli, kdy to dovolí bezpečnostní situace. Uvedl to prozatímní prezident země Ibrahim Traoré, který se k moci dostal přesně před rokem po státním převratu. V hlavním městě Ougadougou se mezitím k příležitosti prvního výročí sešly tisíce jeho příznivců, napsala agentura AFP.

„Není to priorita, to chci vyjasnit, prioritou je bezpečnost,“ prohlásil v televizním rozhovoru Traoré. Vojenská junta se dříve zavázala uspořádat volby v červenci 2024.

Bezpečnostní situace v zemi, kterou sužují ozbrojené skupiny napojené na islámské extremistické organizace, se podle Traorého zlepšuje, nikoliv ale dostatečně. „Nebudeme pořádat volby jenom v Ougadougou a ve městě Bobo-Dioulasso a dalších okolních městech, svého prezidenta si musí zvolit všichni obyvatelé,“ doplnil s odkazem na burkinafaskou metropoli a další město na jihozápadě země, které bylo ušetřeno častých útoků džihádistů.

Traoré také oznámil částečnou úpravu ústavy; dosavadní text podle něj neumožňuje zemi „poklidný rozvoj“ a odráží názory elit na úkor běžných obyvatel. Na podporu vojenského režimu i nového znění základní normy státu se v noci na sobotu sešly tisíce lidí, z nichž někteří drželi v rukou fotografie současného lídra.

Nátlak islamistických milic

Vojenská vláda Burkina Fasa dříve uvedla, že se jí v úterý podařilo zmařit pokus o převrat. K údajnému pokusu o puč došlo téměř rok poté, co se při převratu chopil moci 35letý Traoré. Ten převrat zdůvodnil špatným stavem národní bezpečnosti –⁠ svržený prezident Henri Damiba se podle něj nedokázal vzepřít islamistickým milicím.

Také Damiba se k vládě dostal po převratu, při němž byl loni v lednu svržen prezident Roch Marc Kaboré.

Burkina Faso se od roku 2015 potýká s džihádistickým násilím, které o několik let dříve propuklo v Mali a Nigeru a následně se rozšířilo za její hranice. Násilnosti v Burkina Fasu si v posledních sedmi letech vyžádaly životy více než deseti tisíc civilistů a vojáků a více než dva miliony lidí kvůli nim opustily své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 1 hhodinou

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 3 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 3 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 8 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 11 hhodinami
Načítání...