Primárky demokratů v New Hampshiru vyhrál Sanders před Buttigiegem. Biden skončil pátý

Nahrávám video

Po sečtení výsledků z demokratických primárek v americkém státě New Hampshire s 26 procenty hlasů vyhrál senátor Bernie Sanders. Těsně druhý byl s 24,4 procenta hlasů starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg. Oba však shodně získali devět delegátů na letní nominační sjezd Demokratické strany. Bývalý viceprezident USA Joe Biden, jenž byl dlouho považován za favorita demokratického nominačního klání, skončil až na pátém místě.

Jako třetí se s 19,7 procenta umístila poměrně nečekaně senátorka Amy Klobucharová a získala šest delegátů. Klobucharová byla donedávna považována za jednu z outsiderek výběru, její kampaň však v posledních týdnech začíná získávat stále více příznivců.

Čtvrtá skončila s méně než deseti procenty senátorka Elizabeth Warrenová. Stejně jako Bidenovi jí její umístění nezajistilo žádného delegáta.

Podle agentury AP nyní demokratické nominační klání po chaotickém začátku v Iowě začíná nabírat zřetelnější obrysy. V čele pole stojí Sanders s Buttigiegem, kteří jsou představiteli odlišných frakcí Demokratické strany.

Zatímco Sanders, jenž sám sebe nazývá demokratickým socialistou, patří do levicovějšího progresivního křídla, Buttigieg reprezentuje umírněný střed. Demokraté si nyní musí zvolit, které křídlo podle nich nabízí lepší šance do listopadového souboje s nynějším republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, poznamenala agentura Reuters.

Sanders: Začátek konce Donalda Trumpa

„Toto je vítězství a začátek konce Donalda Trumpa,“ uvedl po zveřejnění výsledků Sanders. Radost z výsledku vyjádřil také Buttigieg. „Díky vám kampaň, o které někteří říkali, že by neměla existovat, bude pokračovat,“ řekl.

V narážce na Sandersův socialistický program řekl, že by voliči měli odmítnout politický přístup, který požaduje buď revoluci, nebo nic. Dotkl se také věkového rozdílu mezi ním a osmasedmdesátiletým Sandersem, když řekl: „Obdivoval jsem pana Sanderse, když jsem byl středoškolák. Dodnes ho velmi respektuji.“

Výkon Buttigiege ocenil republikánský prezident Donald Trump, který se v tweetu opřel do Sanderse. „Bláznivému Berniemu dává pořádně zabrat. Velmi zajímavé!“ napsal prezident.

Biden spoléhá na Jižní Karolínu, Buttigieg se jí obává

Biden špatný výsledek očekával a ještě před koncem hlasování odletěl do Jižní Karolíny. Do tohoto státu s větším zastoupením černošského obyvatelstva vkládá jeho kampaň od začátku velké naděje a doufá v první výhru. Podle serveru Politico však kvůli chabým výsledkům v prvních dvou soubojích Biden začíná ztrácet podporu i mezi černošskými voliči, protože přestává být vnímán jako kandidát schopný Trumpa porazit.

Jižní Karolíny se naopak obává Buttigieg. Podle průzkumů má totiž velice nízkou podporu u černošských obyvatel, kteří tvoří jednu z nejvíce loajálních a důležitých voličských základen demokratů.

Kvůli špatným výsledkům ve státě New Hampshire z nominačního souboje odstoupili podnikatel Andrew Yang, senátor Michael Bennet a jediný černošský kandidát a bývalý guvernér státu Massachusetts Deval Patrick. O možnost utkat se ve volbách s Trumpem tak nyní usiluje osm demokratů.

V současné chvíli Biden v Jižní Karolíně vede o deset procentních bodů. Ještě před měsícem či dvěma tam jeho podpora byla podstatně vyšší – až padesát procent oslovených říkalo, že dají hlas právě jemu. Od té doby do dneška – po neúspěších v Iowě a New Hampshire – se jeho podpora snížila až téměř na polovinu.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Nevada, Jižní Karolína a superúterý

Nominační výběr bude pokračovat 22. února v Nevadě a o týden později v Jižní Karolíně. Zásadní obrat však přinese zřejmě až takzvané volební superúterý 3. března, kdy se bude Trumpův budoucí soupeř vybírat ve 14 státech najednou. Rozdělovat se bude kolem třetiny všech delegátů na letní nominační sjezd.

Do soubojů tehdy navíc poprvé přímo vstoupí i miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. Ten již v cílových státech vede rozsáhlou a velice nákladnou volební kampaň, jejíž rozpočet dalece přesahuje možnosti jakéhokoliv jiného demokratického kandidáta.

Republikánské primárky vyhrál suverénně Trump

V New Hampshiru se konalo i republikánské hlasování, v němž přesvědčivě zvítězil Trump. Dostal zde 85,6 procenta hlasů, čímž si zajistil všech 22 delegátů z tohoto státu.

Trump se mezi republikány těší mimořádné podpoře, což výsledek dokazuje. Získal zde největší podporu od roku 1984, kdy se v republikánských primárkách vyslovilo 86,4 procenta voličů pro Ronalda Reagana (prezidentem USA 1981–89).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...