Při středeční střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo podle agentur až 37 lidí

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

Agentura AP s odkazem na místní lékařské zdroje tvrdí, že střelba zasáhla lidi, kteří čekali na distribuci pomoci na palestinské straně přechodu Zikim, přes který se přepravuje pomoc na sever Pásma Gazy. Mluvčí civilní ochrany uvedl, že při střelbě na lidi čekající na pomoc na severu pásma zemřelo nejméně třicet lidí. Zdroj z nemocnice Šífa agentuře AFP řekl, že mrtvých je nejméně 35 a zraněných na dvě stě. Podle něj střelba zasáhla lidi, kteří čekali na pomoc severně od města Gazy.

Podle dřívějšího prohlášení civilní ochrany šest lidí zemřelo u centra pro distribuci pomoci na severozápadě Rafáhu a další čtyři lidé byli zastřeleni, když čekali na pomoc ve střední části Pásma Gazy. Kvůli složité situaci v pásmu i kvůli postoji Izraele, který odmítá vpustit na palestinské území novináře, je nemožné údaje nezávisle ověřit, píše AFP.

103 obětí za 24 hodin, tvrdí místní úřady

Izraelská armáda agentuře AFP k incidentu u Rafáhu sdělila, že její vojáci použili varovnou střelbu proti skupině lidí, která se přibližovala k jejich stanovišti. Stalo se tak několik set metrů od centra pro distribuci pomoci, které bylo v té době uzavřené. Izraelská armáda také tvrdí, že střelba jejích vojáků ve střední části Pásma Gazy nikoho nezabila.

Místní úřady v Pásmu Gazy uvedly, že za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy 103 Palestinců, napsal deník Haarec. Většina z nich zahynula právě při snaze dostat se k humanitární pomoci. Do bilance místní úřady započítaly i sedm mrtvých v souvislosti s podvýživou. Celkem podle úřadů pod kontrolou Hamásu zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 přes šedesát tisíc Palestinců.

Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Deník The Washington Post pak ve středu zveřejnil jména a věk 18 500 dětí, které byly zavražděny v Gaze. Při teroristickém útoku na izraelské území, který válku vyvolal, zahynulo podle Izraele 1200 lidí.

Zhoršení humanitární situace

Válka přinesla také výrazné zhoršení humanitární situace pro zhruba dva miliony obyvatel Pásma Gazy. Podle OSN a mezinárodních organizací situace na tomto palestinském území začíná naplňovat definici hladomoru. Izraelský úřad COGAT uvedl, že v úterý bylo vpuštěno do Pásma Gazy na dvě stě nákladních vozů s potravinami a zbožím základní spotřeby, což je zhruba třetina množství nutného pro pokrytí minimálních požadavků.

Několik zemí se rozhodlo začít se zásobováním Pásma Gazy ze vzduchu. Belgie oznámila, že se k této snaze také připojí. Do Jordánska vyšle vojenské nákladní letadlo Airbus A400M, které se bude moci do akce nad Pásmem Gazy rovněž zapojit, uvedla agentura AFP.

Vedle nedostatku jídla obyvatele Pásma Gazy trápí slabá dostupnost pitné vody. Spojené arabské emiráty ohlásily začátek prací na vybudování vodovodu, který má přivést pitnou vodu ze zařízení na odsolování mořské vody v Egyptě na jih Pásma Gazy. Úřad COGAT předpokládá, že vodovod by mohl pokrýt potřebu vody asi pro 600 tisíc lidí, což je necelá třetina obyvatel Pásma Gazy. Práce na jeho vybudování zaberou týdny. Boje v Pásmu Gazy poničily zhruba osmdesát procent vodovodní infrastruktury, místní zařízení pro odsolování mořské vody pak nefungují kvůli nedostatku paliva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...