Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.
Macron v pátek ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu.
„Násilí odsuzuji co nejrazantněji,“ řekl Macron, který čelí tlaku, aby našel východisko z krize, kterou doprovází jedny z nejhorších pouličních násilností ve Francii za posledních několik let.
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová v pátek uvedla, že ji znepokojilo „nadměrné použití síly“ proti demonstrantům. Vyzvala francouzské úřady, aby respektovaly právo na manifestaci. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) apelovala na ministra vnitra Géralda Darmanina, aby „ukončil policejní násilí vůči novinářům“.
Protesty po sobě zanechaly požáry a chaos
Dalších demonstrací proti reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, se po podle policie v celé Francii zúčastnilo ve čtvrtek 1,08 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.
Na řadě míst se protesty vyhrotily a musela zasahovat policie. Darmanin, který se k protestům vyjádřil na kanálu CNews, potvrdil, že jenom z Paříže bylo z meziodborových demonstrací hlášeno „903 požárů pouličního mobiliáře nebo popelnic“. Požáry a chaos po sobě podle Le Figaro zanechaly protesty v ulicích Paříže, Rennes, Bordeaux, Lorientu či Lyonu.
V Bordeaux krátce hořela část radnice, v Nantes zase demonstranti vnikli do budovy správního soudu, vyplenili recepci a rozbili okna a dveře. Poškozeno bylo také několik obchodů. V Lorientu na severozápadě země se terčem útoků části demonstrantů stala městská policejní stanice, jinde zase na policisty létaly dlažební kostky nebo zápalné lahve.
Maskovaní výtržníci v metropoli
V Paříži se odehrály pouliční bitky mezi policií a skupinami černě oděných, maskovaných lidí, kteří zaútočili na nejméně dvě restaurace rychlého občerstvení, supermarket a banku. Podle agentury AP to odráží zintenzivnění protestů a odvrací pozornost od desetitisíců pokojných manifestujících. Policisté se pokoušeli výtržníky rozehnat i slzným plynem.
Podle Darmanina si čtvrteční protesty, za něž kritizoval extrémní levici, vyžádaly výrazně větší škody než předešlé demonstrace. Například počet radikálů v Paříži odhadl na patnáct set. „Jsou tu výtržníci, často krajně levicoví, kteří chtějí rozložit stát, zničit policii a nakonec převzít instituce,“ uvedl ministr podle AP. „Krajní levice chce zaútočit na republiku,“ citoval ho francouzský tisk.
Ministr rovněž vyjádřil údiv nad nedostatečnou reakcí politiků k počtu zraněných policistů, kterých je podle něj od začátku protestů téměř tisícovka. „Země by se měla probudit a odsoudit krajní levici a radikály. Je jich málo, ale jsou extrémně násilní,“ dodal Darmanin. Vyzdvihl také „skvělou“ práci pořádkových sil. „Není žádný mrtvý, žádný vážně zraněný,“ zdůraznil.
Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do penze se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše důchodu.
Darmanin v pátek ujistil, že Francie je připravena přivítat krále Karla III. na státní návštěvě navzdory protestům. „Jsme připraveni ho přivítat za skvělých podmínek,“ řekl Darmanin. V pátek dopoledne pak Elysejský palác informoval, že britský panovník si s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem telefonoval a že se plánovaná návštěva kvůli demonstracím odkládá. Podle britské vlády o odklad požádal francouzský prezident.
Trable na letišti Orly
Na pařížském letišti Orly, které je druhé největší v zemi, bude v následujících dnech zrušena až třetina letů. Důvodem je stávka letových dispečerů, která provoz na letištích v Paříži a několika dalších menších francouzských městech naruší nejméně do středy.
Francouzský úřad pro civilní letectví (DGAC) je od počátku stávky nucen pravidelně žádat letecké společnosti, aby se vzdaly části letového řádu na některá letiště a přizpůsobily ho počtu dispečerů ve službě. Úřad tak chce předejít většímu narušení provozu.
Ohledně víkendu a příštího týdne DCAG požaduje, aby bylo v sobotu zrušeno 15 procent, v neděli 33 procent a od pondělí do středy dvacet procent letů z Orly. Omezení se dotkne i menších letišť, například lyonského letiště Saint-Exupéryho, dále Marseille-Provence, Bordeaux-Mérignac či Toulouse.
