Prešpurk musí být dobyt, rozhodli v Praze před 100 lety. A Slováci získali Bratislavu

Před 100 lety se nejvyšší představitelé Československa rozhodli vojensky dobýt Prešpurk. Několikadenní operace definitivně začlenila město na Dunaji s většinou německého a maďarského obyvatelstva do nově vzniklé republiky. O tři měsíce později bylo rozhodnuto, že někdejší německý Pressburg, maďarský Poszony i poválečné Wilsonovo mesto ponese název Bratislava. A stane se hlavním městem slovenské části Československa.

Název Bratislava má původ zřejmě v době Velké Moravy. Salcburské letopisy píší o bitvě u „Brezalauspurc“ v roce 907, při které vojska Starých Maďarů drtivě porazila Bavorské vévodství. Vzhledem k tomu, že se bojovalo na území Velkomoravské říše a letopisy se o její účasti nezmiňují, je bitva považována za faktický zánik Velké Moravy.

V následujících staletích se město začlenilo do Uherského království a pod maďarským názvem Pozsony se v 15. století stalo svobodným královským městem. Po zabrání jihovýchodu Uher Osmany v 16. století, kdy se pod tureckou nadvládu dostal i Budín, dokonce plnilo roli uherské metropole.

Navzdory tomu, že zde až do roku 1848 sídlil uherský sněm, význam města (Němci nazývaného Pressburg a Čechy Prešpurk) v rámci habsburské monarchie postupně upadal – souběžně s rostoucími ambicemi Budapešti.

Bratislavský pomník Marie Terezie. V říjnu 1921 byl zbourán v reakci na pokus o obnovení monarchie
Zdroj: ČTK

Díky, pane prezidente

S blížícím se koncem první světové války se jevilo jako čím dál jasnější, že malé národy dotáhnou svůj boj za emancipaci do zdárného konce. Americký prezident Woodrow Wilson přednesl v lednu 1918 seznam čtrnácti bodů, ve kterých vyjádřil podmínky pro ukončení válečného konfliktu a principy poválečného uspořádání světa.

Pro národy východní Evropy byl mimořádně důležitý bod číslo 10, v němž Wilson požadoval právo pro autonomní vývoj všech národů Rakouska-Uherska. Právě tento požadavek byl později ukotven v závěrech Pařížské mírové smlouvy, která stanovila poměry meziválečné Evropy.

Svým postupem si Wilson vysloužil vděk a obdiv zejména východoevropských a balkánských národů. „Vaše jméno, pane prezidente, jak jste již nepochybně četl, je v ulicích Prahy veřejně oslavováno – náš národ bude Vám i lidu Spojených států navždy vděčen,“ psal Wilsonovi Tomáš Garrigue Masaryk.

V městech nově vznikajících států se proto Wilsonovo jméno vyskytovalo čím dál častěji. Přídomek „Wilsonovo“ nesly parky, ulice, náměstí, sochy a v případě Prahy i hlavní nádraží.

S nápadem, jak populárnímu americkému prezidentovi složit hold, přišli také Slováci žijící ve Spojených státech. Podle všeho to byli právě oni, kdo inicioval přejmenování Prešpurku na Wilsonovo Mesto, a slovenští legionáři začali vzápětí po Evropě rozesílat pohlednice s razítkem „Wilsonov“.

Wilsonovo Mesto nebylo proti mysli ani Němcům

Na myšlenku vzniku Wilsonova Mesta překvapivě slyšeli i němečtí obyvatelé Prešpurku (bylo jich kolem čtyřiceti procent). Jejich ambicí ovšem byl vznik svobodného města pod správou Společnosti národů (předchůdce OSN), stejně jako tomu bylo v případě Gdaňsku – před první světovou válkou pruského, mezi válkami nezávislého a dnes polského.

„Byla to pro ně nejpřijatelnější volba. Příslušnost k Československé republice totiž odmítali, nechtěli jít ani do Rakouska, kde hrozila revoluce, a určitou obavu měli i ze setrvání v Uhersku, kde také propukla revoluce,“ vysvětlil pro server hnonline.sk historik Dušan Kováč s odkazem na pokusy krajní levice o revoluční vznik proletářských zemí ve střední Evropě.

Němci se v nechuti začlenění jejich „Pressburgu“ do Československa vzácně shodovali s Maďary. I oni měli v té době ve městě asi čtyřicetiprocetní podíl a samozřejmě se snažili o to, aby „jejich“ Pozsony neztratilo vazby na Budapešť.

Ještě 23. listopadu 1918 se tak konalo protestní shromáždění „proti vynětí města Pozsony z těla maďarské lidové republiky a začlenění do úplně cizího státu“. Maďaři kromě jiného argumentovali tím, že při sčítání lidu v roce 1910 se v multietnickém městě hlásilo ke slovanské řeči jen deset procent obyvatel.

Pohlednice udává německý i maďarský název města Pressburg/Poszony
Zdroj: Österreichische Nationalbibliothek

Prešpurk je německý, věděl Masaryk

„Neslovanskosti“ Prešpurku si byl dobře vědom dokonce i Tomáš Garrigue Masaryk, přesto na jeho začlenění do vznikajícího státu Čechů a Slováků jednoznačně trval: „Město Prešpurk vlastně nepatřilo ani Maďarům, stejně tak ani nám. Je to německé město. My na něj ale máme právo, protože zázemí je slovenské. My potřebujeme bezpodmínečně Dunaj.“

Mocnosti v čele se Spojenými státy nakonec jeho požadavku vyhověly a Prešpurk byl uznán součástí Československa.

Představitelé slovenského národa se oficiálně přihlásili k nově vzniklé republice v Martinské deklaraci z 30. října 1918: „Slovenský národ je čiastka i rečove i kultúrno-historicky jednotného česko-slovenského národa. Na všetkých kultúrnych bojoch, ktoré viedol český národ a ktoré ho urobily známym na celom svete, mala účast i slovenská vetev.“

Martinská deklarace
Zdroj: moderni-dejiny.cz

Dobytí vlastního města

Kvůli přetrvávajícímu odporu maďarského a německého obyvatelstva ale padlo v Praze rozhodnutí obsadit Prešpurk vojensky. Československá vojska dorazila k městu na Silvestra 1918 a vstoupila do něj symbolicky na Nový rok.

Při několika šarvátkách přišlo o život patnáct civilistů, jinak ale „obsazení“ proběhlo v klidu a počáteční odpor Němců a Maďarů k začlenění Prešpurku pod československou správu postupně slábl.

Ze kterého města se stane metropole slovenské části republiky, však nebylo ani v tuto chvíli jasné. Vedle Prešpurku byly ve hře Žilina, Banská Bystrica, Košice, Nitra, Liptovský Mikuláš nebo Turčiansky Svätý Martin, ve kterém byla podepsána Martinská deklarace. Všechna města měla svá pro i proti.

Prešpurku chybělo sepětí s tradicí slovenského národa. V 19. století byla dokonce připomínána jeho nechvalná historie, kdy pod jeho hradbami skončila Velká Morava. „Bratislava, Bratislava, tam zapadla Slávov sláva, tam pohanské hordy sa vztekaly, slávsku chasu dorúbaly,“ zní v jednom ze slovenských žalozpěvů. 

Díky někdejší roli hlavního uherského města ale měl Prešpurk nejvíc obyvatel, nejlepší infrastrukturu a nejrozvinutější průmysl. Navíc ležel přímo na Dunaji. Přesně tyto praktické důvody při rozhodování nakonec převážily a definitivní pečeť hlavního slovenského města dal Prešpurku příjezd prozatímní slovenské vlády.

„Dnes je Bratislava slovenská a nikto nezabráni tomu, aby slovenskou zostala, podobne ako Brno je moravské a Praha česká,“ ujišťoval ministr pro správu Slovenska Vavro Šrobár, i když se dřív sám zasazoval o Nitru.

Slavnostní přesídlení ministerstva pro Slovensko do Bratislavy (4. února 1919)
Zdroj: ČTK

Definitivně Bratislava

Navzdory Šrobárovým slovům postupovalo přijímání Prešpurku za hlavní město slovenské části Československa jenom pozvolně. Diskuse o jeho oficiálním názvu však definitivně skončila 27. března 1919. Prešpurk, Pozsony a Wilsonovo Mesto se stalo definitivně Bratislavou. A vrátilo se k jménu, které mu před tisíciletím vtiskli Slované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...