Přerozdělování migrantů nefunguje, řešení je třeba hledat v zemích původu, míní Bžoch

Nahrávám video
Bžoch byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

„Máme s policejními kontrolami zkušenost z minulého volebního období, kdy jsme k tomu přistoupili poté, co se zvyšoval migrační tlak i na Českou republiku,“ řekl. Reagovat je podle něj potřeba také na příchod migrantů na jih Itálie nebo na ostrovy ve Středozemním moři, které patří k evropským státům.

„Když Němci říkají, že mají velké záchyty a že zavedou kontroly, tak Česko, Slovensko, Polsko i Rakousko nemají jinou možnost, než je také zavést a zjistit, jestli čísla opravdu rostou,“ dodal Bžoch. Kontroly na českých hranicích přišly podle něj včas. Stálá přítomnost policejního dohledu však komplikuje život veřejnosti, a její zavedení je nutné až v případě, že by současná opatření prokázala růst migrační vlny, dodal. 

Hraniční státy Schengenského prostoru a EU mají mít zodpovědnost za zadržení nelegálních migrantů, míní Bžoch. „Pokud v tom někdo nefunguje tak, jak má, nebo je v problémech, tak tady máme nástroje, které jsme již používali v minulosti. Jako když Česká republika posílala policisty na podporu hranice se Severní Makedonií,“ uvedl.

„To, že Maďarsko propouští zadržené převaděče, mi nepřijde jako šťastné řešení a nerozumím tomu, proč se to má stávat. Pustíme je do prostoru, kde nám přivedou další migranty. To si myslím, že je potřeba řešit. Ale mohlo by nám k tomu posloužit i celoevropské řešení,“ předeslal Bžoch.

Evropské řešení

Evropská unie je však podle Bžocha v řešení migrační krize bezzubá a nepřijala žádná opatření, která by vyslala signál, že se „potřebuje zotavit“. Jako nezbytné vidí celoevropské řešení, které bude jednotné pro všechny členské země EU, protože kvůli Schengenskému prostoru dochází k druhotné migraci.

Bžoch vnímá pozitivně azylová řízení při vstupu do EU obsažená v migračním paktu, který schválila zatím Rada Evropské unie na úrovni ministrů členských zemí a který směřuje do Evropského parlamentu. „Mně z toho migračního paktu vychází dobře to, že budeme dělat azylová řízení na vstupu, i za pomoci detence, což jsme nikdy neměli,“ řekl Bžoch.

Jako problémovou naopak vidí relokaci, i když bude dobrovolná. „Přerozdělování nefungovalo už v minulosti,“ doplnil, a naopak vyzdvihl pomoc okrajovým státům EU.

„Problém je ale v tom, že v tom paktu jsou i kritéria při krizových situacích,“ připomněl poslanec a upozornil, že v takovém případě může dojít k přerozdělování. „Pokud to v tom paktu máme, tak je to pozvánka pro pašeráky, kteří uvidí, že se Evropa o migranty prostě postará,“ prohlásil.

Migranti podle něj do České republiky nechtějí a směřují spíš do států západní Evropy. „Pokud si je přerozdělíme, tak nám stejně přes Schengen zmizí. Řešení je mít detenci, vyřizovat azyl a zrychlit řízení, kdy ty, kteří nemají nárok na vstup do EU, vracíme zpátky,“ řekl Bžoch.

Národnosti migrující do Evropy
Zdroj: ČT24

Řešení v místě vzniku migrace

„Pro nás je mnohem levnější se věnovat migraci tam, kde vzniká, než ji řešit tady. Diskutujeme, kolik bude stát platit za jednoho odmítnutého migranta, kolik migrantů bude stát přijímat na základě hrubého domácí produktu (HDP) a počtu obyvatel. To je prostě špatně,“ řekl Bžoch.

„Pořád nám chybí spolupráce se třetími zeměmi, ze kterých ta migrace přichází. Tranzitní země, země původu. Tam bychom měli investovat mnohem více času a energie,“ prohlásil Bžoch a přihlásil se k zvýšení diplomatického tlaku na země, ze kterých migranti do EU přicházejí. 

„Evropa si musí určit priority. Pokud jsou země, do kterých investujeme a posíláme tam rozvojovou pomoc, a ty země nám to vrací tím, že uvolňují cestu migrantům, jsou to i tranzitní země, tak něco děláme špatně. Musíme si říct, jestli to máme dělat dál, nebo všechny ty peníze máme investovat tam, kde nám to opravdu pomáhá,“ prohlásil poslanec.

V Africe podle něj řada států nefunguje na demokratických principech. „Pokud není v Africe EU, tak tam své zájmy má Rusko a Čína, kteří po nich nic nechtějí. Oni nemají migrační krizi. My po nich něco chceme. Říkáme: ‚My vám budeme pomáhat za to, že budete dělat reformy a budeme více spolupracovat'. To po nich Čína nechce,“ řekl Bžoch a připustil, že s autoritářskými režimy v Africe bude pro EU složité se dohodnout.

Lidé z Afriky do Evropy přichází za lepším životem, řekl poslanec. „Ta tendence je pořád stejná. Do toho máme i další vlivy. Dopady klimatické změny, boj o vodu a spoustu dalších věcí,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Po náletu ruských dronů na Mykolajivskou oblast je deset zraněných

Deset lidí utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na jihoukrajinskou Mykolajivskou oblast, oznámil v neděli velitel regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti. Podle ukrajinských vzdušných sil ruská armáda k nočním útokům použila kromě stovek dronů i hypersonickou balistickou raketu Kinžal. Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga.
před 20 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 12 hhodinami
Načítání...