Přerozdělování migrantů nefunguje, řešení je třeba hledat v zemích původu, míní Bžoch

Nahrávám video

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

„Máme s policejními kontrolami zkušenost z minulého volebního období, kdy jsme k tomu přistoupili poté, co se zvyšoval migrační tlak i na Českou republiku,“ řekl. Reagovat je podle něj potřeba také na příchod migrantů na jih Itálie nebo na ostrovy ve Středozemním moři, které patří k evropským státům.

„Když Němci říkají, že mají velké záchyty a že zavedou kontroly, tak Česko, Slovensko, Polsko i Rakousko nemají jinou možnost, než je také zavést a zjistit, jestli čísla opravdu rostou,“ dodal Bžoch. Kontroly na českých hranicích přišly podle něj včas. Stálá přítomnost policejního dohledu však komplikuje život veřejnosti, a její zavedení je nutné až v případě, že by současná opatření prokázala růst migrační vlny, dodal. 

Hraniční státy Schengenského prostoru a EU mají mít zodpovědnost za zadržení nelegálních migrantů, míní Bžoch. „Pokud v tom někdo nefunguje tak, jak má, nebo je v problémech, tak tady máme nástroje, které jsme již používali v minulosti. Jako když Česká republika posílala policisty na podporu hranice se Severní Makedonií,“ uvedl.

„To, že Maďarsko propouští zadržené převaděče, mi nepřijde jako šťastné řešení a nerozumím tomu, proč se to má stávat. Pustíme je do prostoru, kde nám přivedou další migranty. To si myslím, že je potřeba řešit. Ale mohlo by nám k tomu posloužit i celoevropské řešení,“ předeslal Bžoch.

Evropské řešení

Evropská unie je však podle Bžocha v řešení migrační krize bezzubá a nepřijala žádná opatření, která by vyslala signál, že se „potřebuje zotavit“. Jako nezbytné vidí celoevropské řešení, které bude jednotné pro všechny členské země EU, protože kvůli Schengenskému prostoru dochází k druhotné migraci.

Bžoch vnímá pozitivně azylová řízení při vstupu do EU obsažená v migračním paktu, který schválila zatím Rada Evropské unie na úrovni ministrů členských zemí a který směřuje do Evropského parlamentu. „Mně z toho migračního paktu vychází dobře to, že budeme dělat azylová řízení na vstupu, i za pomoci detence, což jsme nikdy neměli,“ řekl Bžoch.

Jako problémovou naopak vidí relokaci, i když bude dobrovolná. „Přerozdělování nefungovalo už v minulosti,“ doplnil, a naopak vyzdvihl pomoc okrajovým státům EU.

„Problém je ale v tom, že v tom paktu jsou i kritéria při krizových situacích,“ připomněl poslanec a upozornil, že v takovém případě může dojít k přerozdělování. „Pokud to v tom paktu máme, tak je to pozvánka pro pašeráky, kteří uvidí, že se Evropa o migranty prostě postará,“ prohlásil.

Migranti podle něj do České republiky nechtějí a směřují spíš do států západní Evropy. „Pokud si je přerozdělíme, tak nám stejně přes Schengen zmizí. Řešení je mít detenci, vyřizovat azyl a zrychlit řízení, kdy ty, kteří nemají nárok na vstup do EU, vracíme zpátky,“ řekl Bžoch.

Národnosti migrující do Evropy
Zdroj: ČT24

Řešení v místě vzniku migrace

„Pro nás je mnohem levnější se věnovat migraci tam, kde vzniká, než ji řešit tady. Diskutujeme, kolik bude stát platit za jednoho odmítnutého migranta, kolik migrantů bude stát přijímat na základě hrubého domácí produktu (HDP) a počtu obyvatel. To je prostě špatně,“ řekl Bžoch.

„Pořád nám chybí spolupráce se třetími zeměmi, ze kterých ta migrace přichází. Tranzitní země, země původu. Tam bychom měli investovat mnohem více času a energie,“ prohlásil Bžoch a přihlásil se k zvýšení diplomatického tlaku na země, ze kterých migranti do EU přicházejí. 

„Evropa si musí určit priority. Pokud jsou země, do kterých investujeme a posíláme tam rozvojovou pomoc, a ty země nám to vrací tím, že uvolňují cestu migrantům, jsou to i tranzitní země, tak něco děláme špatně. Musíme si říct, jestli to máme dělat dál, nebo všechny ty peníze máme investovat tam, kde nám to opravdu pomáhá,“ prohlásil poslanec.

V Africe podle něj řada států nefunguje na demokratických principech. „Pokud není v Africe EU, tak tam své zájmy má Rusko a Čína, kteří po nich nic nechtějí. Oni nemají migrační krizi. My po nich něco chceme. Říkáme: ‚My vám budeme pomáhat za to, že budete dělat reformy a budeme více spolupracovat'. To po nich Čína nechce,“ řekl Bžoch a připustil, že s autoritářskými režimy v Africe bude pro EU složité se dohodnout.

Lidé z Afriky do Evropy přichází za lepším životem, řekl poslanec. „Ta tendence je pořád stejná. Do toho máme i další vlivy. Dopady klimatické změny, boj o vodu a spoustu dalších věcí,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...