Před pěti lety byla Jo Coxová zvolena do sněmovny. Její život ukončil britský neonacista

Přesně před pěti lety byla do dolní komory britského parlamentu zvolena Jo Coxová. Čtyřicetiletá humanitární pracovnice byla členkou Labouristické strany a velkou zastánkyní setrvání země v Evropské unii. O rok později, týden před referendem, ji britský neonacista třikrát postřelil a patnáctkrát bodnul. „Britain First!“ zařval podle svědků těsně před vraždou.

„Mnohem více věcí nás spojuje, než rozděluje,“ řekla při svém prvním projevu ve sněmovně před pěti lety Jo Coxová. Její slova ve čtvrtek připomněl současný labouristický lídr Keir Starmer, který poukázal na to, že se Spojené království dokázalo v době koronavirové pandemie spojit. Starmer byl shodou okolností zvolen ve stejný den jako Coxová.

Coxová se narodila v roce 1974 do rodiny z „dělnické třídy“. Její matka byla sekretářka ve škole, zatímco její otec pracoval v továrně na zubní pastu. Jo navštěvovala státní školu, kde byla premiantkou. Univerzitní studium absolvovala na prestižních univerzitách v Cambridgi a na London School of Economics.

Osm let pracovala jako humanitární pracovnice pro jednu z největších britských neziskových organizací Oxfam. Dále předsedala Labouristické ženské unii a spolupracovala s mezinárodní organizací Freedom Fund, která bojuje proti otroctví.

Po zvolení do parlamentu na svou původní práci nezapomněla. Když byl poslancům zvýšen plat, rozhodla se o stejnou částku navýšit i svoje příspěvky na charitu. V roce 2015 byla jedním z poslanců, kteří nominovali na post předsedy strany Jeremyho Corbyna. Po jeho zvolení ale řekla, že kroku lituje.

Vražda týden před referendem

16. června, přesně týden před referendem o vystoupení Británie z Evropské unie, byla Coxová třikrát postřelena a patnáctkrát bodnuta před knihovnou v městečku Birstall. Vrahem byl dvaapadesátiletý Thomas Mair, který byl spojován s neonacistickou skupinou Národní aliance. Podle očitých svědků před výstřelem zařval „Britain first!“ (Británie především), tedy heslo často spojované s ultrapravicovými britskými skupinami.

Poslankyni a matku dvou dětí se před atentátníkem snažil ochránit místní senior Bernard Kenny, ale útočník pobodal i jeho. Podle žalobce byl čin atentátníka evidentně politicky motivovaný, protože Coxová zastávala opačné názory než on. Při soudu obviněný znovu zakřičel: „Tohle je za Británii. Británie vždy první!“ Podle policie byl Mair psychicky narušený a prototyp samotáře, který nikdy neměl práci, přítelkyni ani přátele. Vrah dostal od soudu doživotí.

Vražda labouristické političky šokovala celý svět. Tehdejší americký prezident Barrack Obama osobně zatelefonoval manželovi Coxové, aby mu vyjádřil upřímnou soustrast. Kampaň před referendem se na jeden den kvůli tragické události pozastavila.

Britové si připomínají pět let od zvolení Jo Coxové
Zdroj: Yui Mok/ČTK/PA

Královna Alžběta II. pak vyznamenala tři lidi, kteří se snažili Coxové pomoci. Jedním z nich byl již zmíněný Bernard Kenny, který v srpnu roku 2017 zemřel. O odkaz zavražděné labouristické poslankyně pečuje nadace Jo Cox Foundation, jež věří ve vybudování „laskavější a soucitnější společnosti, ve které se každému dostane pocitu sounáležitosti“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...