Před 80 lety zasedli nacisté ve Wannsee. Protižidovský teror vystupňovali v mechanizované vraždění

Nahrávám video

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

Konference se konala v honosné vile na břehu jezera mezi Berlínem a Postupimí. Označena byla za „tajnou říšskou záležitost“. Byrokratického jednání se účastnili vysocí představitelé SS, úředníci ministerstev zahraničí, průmyslu a vnitra, straničtí funkcionáři nebo zástupci železničních drah. Dvě třetiny z nich byly absolventy univerzit, mnozí měli dokonce doktorský titul z práv.

Byli mezi nimi i nacisté, kteří v tu dobu již měli zkušenosti s masovým zabíjením jednotkami Einsatzgruppen v obsazených územích na východě. „To, co konference přinesla a rozeběhla, bylo vraždění Židů mechanizovaným masovým způsobem,“ upozorňuje zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

„Vysídlení Židů na východ představuje začátek konečného řešení židovské otázky,“ napsal po konferenci důstojník SS Adolf Eichmann služebnám gestapa. Důsledkem správního aktu masové vraždy byla podle historiků od léta 1941 do konce druhé světové války v květnu 1945 smrt zhruba dvou třetin všech Židů pocházejících z Evropy.

Nahrávám video

Pozvání přišlo z Pražského hradu

Klíčovou osobou konference byl šéf hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřenec pro „řešení židovské otázky“ Reinhard Heydrich, který byl tehdy také zastupujícím říšským protektorem pro Čechy a Moravu. „Pozvánka na konferenci ve Wannsee přišla účastníkům z Pražského hradu, tedy ze sídla říšského protektora,“ objasňuje Jonáš.

Původně se schůzka měla konat 29. listopadu 1941, organizátoři termín posunuli na 9. prosinec, ale japonský útok na Pearl Harbor zapříčinil další změnu. Porada neměla pevný program a většinu času zabírala Heydrichova přednáška.

Nahrávám video

„Adolf Hitler se zřejmě v souvislosti se vstupem Spojených států do války, s tím, že se válka stala světovou, rozhodl v prosinci 1941 přistoupit k celkovému masovému vraždění Židů. On kdysi přednesl proroctví, že pokud Židé způsobí světovou válku - tak si to ve svém antisemitském světonázoru představoval - tak za to v tu chvíli sami zaplatí,“ vysvětluje historik Michal Frankl.

„Mluvilo se o celoevropském konečném řešení, přednášely se statistiky Židů z celé Evropy včetně zemí, které nebyly pod nacistickou kontrolou, a zároveň se mluvilo o deportacích německých a vlastně všech Židů. Je pravděpodobné, že k té změně přispěl Hitler svým rozhodnutím,“ popisuje Frankl.

Účastníci schůzku zapírali

Po válce nejprve účastníci konference poradu z ledna dvaačtyřicet popírali, poté předstírali, že si na nic nepamatují. Výjimkou byl Eichmann, který při soudním procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Celá záležitost trvala sotva půldruhé hodiny. Ordonance průběžně dolévaly koňak, a nakonec mluvil jeden přes druhého.“

Také on ale tvrdil, že o ničem nevěděl a nic neinicioval. „Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky,“ vypověděl. S tím ale Frankl nesouhlasí. „Všichni nebo aspoň naprostá většina lidí, kteří se sešli ve Wannsee, věděli, co se na východě odehrává. A že východ znamená vraždění Židů.“

Text protokolu z Wannsee objevili podřízení amerického prokurátora v březnu 1947 v jednom ze šanonů německého ministerstva zahraničí při snaze získat podklady k následným procesům s nacistickými zločinci. Úředníci získali kopii číslo šestnáct, jedinou dochovanou z původních třiceti.

Nahrávám video

Britský historik Mark Roseman v úvodu své knihy Setkání ve vile u jezera napsal, „bezútěšnější vystižení režimu, pro který je typické systematické vraždění, neexistuje. Protokol z Wannsee dodnes zůstává nejnázornější a nejvíce programovou výpovědí o způsobu, jakým nacisté prováděli genocidu.“

Wannsee neznamenalo začátek holocaustu

Zpočátku se zdálo, že nalezený dokument zachycuje okamžik, kdy se nacisté rozhodli vyhladit Židy. Historici však brzy rozpoznali, že protokol nebyl tím, čím se zdál být. Především mezi účastníky konference nebyl Hitler, a ti, kteří tam byli, neměli takové postavení, aby mohli o genocidě rozhodovat.

Zarážející je i termín konání schůzky. Vědělo se, že masové vraždění sovětských Židů začalo o půl roku dříve, a bylo známo i to, že Židé byli usmrcováni plynem již od počátku prosince 1941 v polském Chelmnu. Už se také stavěl vyhlazovací tábor Belzec.

Historici se dosud neshodli, kdy padlo definitivní rozhodnutí o holocaustu. Podle britského vědce Iana Kershawa je možné, že nacisté rozhodli již v září 1941, kdy Hitler schválil deportaci rakouských a českých Židů na východ. Německý historik Christian Gerlach zase míní, že tak führer rozhodl na schůzi šéfů NSDAP 12. prosince 1941.

Hraní se slovy

V oficiálním zápisu Eichmann zastřel výroky účastníků eufemismy a víceznačnými termíny vhodnými pro oficiální dokument. Podle německého novináře Götze Alyho volba jazykových prostředků neměla ani tak sloužit utajení, ale spíše „fungovat jako umírněně dávkované antiseptikum, které mělo usnadnit správu masového vraždění“.

Další svědectví přinesl proces s Eichmannem. „Nejzajímavější část je, když líčí, co se dělo v neformálních částech. Skrze jeho výpověď, která také jistě není zcela pravdivá, můžeme nahlédnout, co se dělo za fasádou nacistického jazyka. Nenajdete slovo vraždit, ale tvrdí se tam, že Židé budou nasazeni na práci, i když budou masově umírat, a že s těmi, kteří přežijí, bude třeba patřičně naložit,“ vysvětluje Frankl.

Adolf Eichmann u soudu
Zdroj: ČT24

Roseman k tomu poznamenává: „Na jedné straně se o zabíjení hovoří velmi opatrně a používá se eufemismu evakuace na východ, na druhé straně jsou věty o likvidaci židovských pracovních sil tak otevřené a důsledky pro ostatní tak jasné, že se eufemismy jako zástěrka stávají zbytečnými.“ Eichmann nicméně přiznal, že účastníci konference mezi sebou mluvili zcela otevřeně o tom, že jde o vraždění.

Někteří účastníci konference, pokud nezemřeli již dříve jako Heydrich nebo Roland Freisler, byli po válce odsouzeni k mírným trestům a záhy dostali milost. Pouze Eichmann byl po procesu v Jeruzalémě koncem května 1962 popraven. Jako poslední z účastníků zemřel v lednu 1987 důstojník SS Gerhard Klopfer, který po válce působil jako advokát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...