Pragmatický, říká o přístupu Babiše ke Grónsku Juchelka. Pštrosí politika, míní Jurečka

Nahrávám video

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Naproti tomu Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) volá po diplomatické zdrženlivosti po vzoru rakouské školy, agresivní Trumpovu rétoriku by on osobně slovy „nevhodné“ či „nepřiměřené“ neoznačil.

Juchelka tvrdí, že česká zahraniční politika vedená premiérem Babišem je postavena na pragmatismu, a nikoliv na aktivismu, jak tomu podle něj bylo za minulé vlády Petra Fialy (ODS). „Tomu se říká diplomacie – to znamená jednat s těmi lidmi, mít s nimi dialog a snažit se o to, aby mezinárodní vztahy nebyly eskalovány,“ sdělil.

Juchelka v reakci na dřívější Babišova slova, že Česko se nemůže jednoznačně postavit za Grónsko, připomněl, že premiér 19. ledna napsal: „Grónsko je dánské autonomní území, o tom není pochyb“. Tuzemsko dle Juchelky mělo stejnou pozici jako Německo nebo Itálie. „To znamená komunikovat a deeskalovat to, co se eskalací zdálo být“ – a to právě po slovech prezidenta USA Donalda Trumpa, který nevylučoval získání ostrova i za použití vojenské síly.

Německo na rozdíl od Česka do Grónska kvůli Trumpovým výrokům spolu s dalšími zeměmi poslalo vojáky, za což si od šéfa Bílého domu vysloužilo hrozby novými cly. Od nich nicméně prezident USA na summitu ve švýcarském Davosu v tomto týdnu po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ustoupil.

Bývalému ministrovi práce a sociálních věcí a poslanci KDU-ČSL Jurečkovi přijde celá situace absurdní. „Jak to bylo – v pondělí na tiskové konferenci po vládě dostal premiér dotaz, zda Česko jednoznačně stojí za Dánskem. Místo, aby jednoznačně řekl: ‚Stojíme za Dánskem, vůbec se o tom nemůže pochybovat. To jak jsou dané hranice států, je nedotknutelné a tečka‘, tak čtyři dny nejen premiér, ale i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) mlžili, čekali, co ostatní státy,“ podotkl Jurečka.

Dodal, že až poté, co „ostatní státy řekly jasně, jak se věci mají, tak pak teprve premiér ve čtvrtek natočil video a řekl, že za Dánskem jednoznačně stojíme“. Tento přístup Jurečka vnímá jako „pštrosí“ politiku, která se dle něj nemůže v současné době dělat. 

„Pokud ty věci nebudeme umět pojmenovat a nebudeme jasně říkat, že tak to je, anebo takhle budeme mlžit, polemizovat, tak to je přesně ten příběh, který dovedl Evropu ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech do průšvihu, ze kterého jsme se desítky let dostávali,“ varoval Jurečka.

Pokud podle něj půjde o základní věci z hlediska bezpečnosti, podpory spojenců v jakékoliv formě, „tak za nás lidovce, ale myslím si i obecně za současnou opozici, budeme v těchto věcech vždycky za touto vládou stát“.

Jurečka by prý byl moc rád, kdyby slova, „která říkal Andrej Babiš někdy v březnu nebo dubnu 2022 – že jednoznačně stojí za Fialovou vládou, pokud jde o pomoc Ukrajině a tamnímu prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému,“ pronášel i nyní jako premiér. „To byly silné výroky Andreje Babiše,“ uznal exministr.

Vondráček by o Trumpových výrocích ke Grónsku nemluvil jako o nevhodných či nepřiměřených

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová je přesvědčena, že „my jako menší země“ potřebujeme dát jednoznačně najevo, že jsme připraveni bránit jiné menší a středně velké země. „Že jsme schopni bez nějakého lavírování stát po jejich boku. Protože jinak se to vymstí přímo i nám. Takže čistě i z našeho národního zájmu je potřeba nezpochybňovat, že když někdo silnými výroky, ale také z pohledu nejsilnější armády světa, hrozí narušením územní celistvosti, hrozí narušením mezinárodního práva, tak není možné vyčkávat, není možné říkat: Milí spojenci, my si to rozmyslíme,“ nastínila.

Načítání...

Moderátor Václav Moravec následně uvedl, že český premiér ani ministr zahraničí se zprvu nedomnívali, že by se spor Dánska a Spojených států týkal Evropské unie. „Ty argumenty prezidenta Trumpa o Číně a Rusku jsou relevantní, ale zkrátka je potřeba se domluvit a nějaké výzvy nebo deklarace jsou o ničem,“ řekl Babiš na tiskové konferenci 19. ledna. O den později už na videu na sociálních sítích s mapou v ruce tvrdil, že „samozřejmě Grónsko patří Dánsku“, ale že „nějaké výzvy a opatření nejsou dobré“. Oba popsané klipy byly v pořadu přehrány.

Libor Vondráček sdělil, že jeho strana má ráda rakouskou ekonomickou školu. „A myslím si, že i ta rakouská diplomatická škola – to znamená, taková ta trochu zdrženlivější a adekvátní k velikosti Rakouska, (je v pořádku). Ne to, že ihned něco rychle píšeme na twitter (v současnosti sociální sít X – pozn. redakce), ale že skutečně se raději nejprve s těmi aktéry setkáme a pak teprve něco veřejně říkáme,“ přiblížil svůj postoj Vondráček, který je nejen poslancem, ale i předsedou Svobodných.

Načítání...

Je přesvědčen, že chování podobné Trumpovu by v případě tuzemska bylo „absolutně“ neadekvátní. Na otázku moderátora, zda mu tedy přijde adekvátní takové chování ze strany USA ve vztahu k Dánsku, odpověděl, že „Spojené státy jsou země o určité velikosti a tamní voliči si vybrali nějakého svého zástupce – a ten postupuje do velké míry tak, jak od něj očekávali“. Na další otázku, zda bere jako nevhodnou a nepřijatelnou Trupovu politiku ve vztahu k Dánsku, reagoval, že taková slova by on nepoužil.

Jurečku mrzí, že minulá vláda nerozhodla o dodání L-159 Ukrajině

Diskuze se stočila i k ruské válce na Ukrajině. Jurečku prý mrzí, že minulá koaliční vláda nerozhodla o poskytnutí bojových letounů L-159 Ukrajině na obranu proti ruským dronům, které často cílí i na civilní budovy a infrastrukturu a téměř každý den zabíjejí tamní civilisty.

„Dneska zpětně, byť to bylo po volbách, bylo to docela důležité bezpečnostní rozhodnutí, tak mě nyní mrzí, že jsme to rozhodnutí neudělali někdy v té druhé polovině října nebo v listopadu,“ přiznal Jurečka. Současný kabinet by měl na základě stanoviska armády dle něj rozhodnout a čtyři letouny na Ukrajinu poslat. „Jim to tam sakra pomůže,“ poznamenal Jurečka.

Obyvatelé kyjevského domu ve svém bytě, který poškodil ruský nálet (9. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Anatolii Stepanov

Juchelka ale poukázal na odmítavý postoj úřadujícího ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) i jeho předchůdkyně Jany Černochové (ODS). Stanovisko nynějšího kabinetu je podle něj jasný. „Postoj české vlády je definitivní. Polemika je zbytečná,“ zdůraznil ministr práce.

Diskuze ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země. Koalice tento týden podpořila Zůnovo stanovisko, podle kterého armáda letouny potřebuje a tuzemsko je Ukrajině prodat nemůže. Zůna odkazoval mimo jiné na stanovisko armády.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka nicméně v pátek řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit. Na stanovisko armády opakovaně poukazoval i Pavel, podle něhož by dodávka čtyř L-159 nijak nenarušila obranyschopnost republiky. Řehka současně zdůraznil, že dodání vojenské techniky na Ukrajinu je výsostně politické rozhodnutí.

Česká armáda má nyní 24 letounů L-159, z toho šestnáct bojových a osm cvičných strojů. Ministerstvo obrany rozhodlo o modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, a to postupně od letošního roku do roku 2029.

Juchelka v televizní debatě také uvedl, že stát bude dál poskytovat humanitární dávku Ukrajincům, kteří přišli do Česka kvůli ruské vojenské invazi. „Musíme pomáhat a pomáhali jsme vždy těm, kteří jsou mezi zranitelnými osobami,“ zdůraznil. Dávka se dle Juchelky určitě rušit nebude, možná upravovat, jako tomu bylo v minulých letech. Obdobně se vyjádřil i Vondráček, který očekává debatu o nároku na dávku a o její výši.

Hosté Otázek Václava Moravce dále diskutovali také o investicích v tuzemsku, rozpočtu, tripartitě či cenách základních komodit.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...