Potvrdili jsme západnímu Balkánu závazek na společnou budoucnost v EU, prohlásil Fiala v Tiraně

Nahrávám video

V Tiraně jednal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se jednání týkala i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že unijní lídři potvrdili závazek budoucnosti v EU pro celý region západního Balkánu.

„Pro Českou republiku je region západního Balkánu dlouhodobou prioritou. Stabilita těchto zemí je velmi důležitá pro naši bezpečnost,“ prohlásil Fiala. Je podle něj úspěch, že se summit uskutečnil, a to zvláště v době českého předsednictví Radě EU.

České předsednictví podle něj v druhé polovině tohoto roku dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií a rovněž přijetí závazku zrušení víz pro občany Kosova.

„Tento summit, pořádaný poprvé v zemi západního Balkánu, dává jasný vzkaz o našem závazku, jednotě a silném partnerství. EU si víc než kdy jindy přeje společnou budoucnost s našimi partnery ze západního Balkánu uvnitř EU,“ prohlásila po summitu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Na dnešním summitu jsme společně potvrdili náš jednoznačný závazek budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu,“ oznámil český premiér. Podle Fialy je ale důležité, aby balkánské země pokračovaly v přijímání reforem nutných pro vstup do Unie, které posilují svobodu médií, potlačují korupci a vytváří prostor pro občanskou společnost.

Německý kancléř Olaf Scholz v souvislosti s vyhlídkami vstupu zemí západního Balkánu do EU hovořil o nové a pozitivní atmosféře. „Jsem si zcela jistý, že se zrodilo nové inkluzivní hnutí a že skepse několika členských států z doby před několika lety se nyní změnila v ochotu aktivně postoupit vpřed,“ řekl Scholz.

Lídři Evropské unie se sešli s představiteli západního Balkánu v hlavním městě Albánie, aby jednali o jejich společné evropské budoucnosti v obavách z rostoucího vlivu Ruska a také Číny. Ačkoliv mezi některými členskými státy EU panuje nechuť k dalšímu rozšiřování společenství, ruská invaze na Ukrajinu je přiměla k tomu, aby věnovaly více energie posílením vazeb s Balkánem, analyzuje agentura Reuters.

Lídři Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Černé hory, Severní Makedonie a Srbska již dlouho vyjadřují rozčarování z toho, že i několik let poté, co jim Unie přislíbila případné členství, nebyla jednání zahájena nebo se zastavila, píše Reuters.

Migrace a válka

Summit se věnoval také ruské invazi na Ukrajinu a jejím dopadům. „Dali jsme jasně najevo, že je v současné době důležité, aby s námi naši partneři byli na jedné lodi,“ řekl premiér. Účastníci setkání se podle něj shodli na tom, že odpovědnost za válku a způsobenou krizi nese Rusko.

Závěrečná deklarace ze summitu jako první bod připomíná, že eskalace ruské války proti Ukrajině ohrožuje evropskou a světovou bezpečnost a podtrhuje význam strategického partnerství mezi EU a západním Balkánem.

Země se shodly na také na energetickém podpůrném balíčku EU pro západní Balkán v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 24,3 miliard korun), který podle Fialy může přinést další investice až do výše 2,5 miliardy eur (asi 60,79 miliard korun). Balkánské země také od Unie dostaly nabídku, aby se zapojily ke společným nákupům plynu, jejichž cílem je dosažení nižší ceny za tuto komoditu.

Došlo také na otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu. „Evropská unie je připravena, a dělá to, zvyšovat podporu tomuto regionu při řešení těchto problémů, za tímto účelem Evropská unie přijala nový program na posílení správy hranic v hodnotě čtyřiceti milionů euro (zhruba 972,56 milionů korun) a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství,“ vyjmenoval předseda české vlády.

Pokrok podle Fialy nastal také ve sladění vízových politik evropského bloku a západního Balkánu. „Čím víc bude tento proces postupovat, tím víc bude docházet k zužování cest, které jsou využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...