Deset lidí hlásících se k hnutí žlutých vest stanulo před soudem kvůli útoku na Vítězný oblouk v Paříži v prosinci 2018. Škody spojené s poničeným památníkem přesáhly milion eur. Část výtržníků se dodnes identifikovat nepodařilo.
Prvního prosince 2018 vnikli členové hnutí žlutých vest během divoké demonstrace do útrob Vítězného oblouku a památku poničili. Využili k tomu chaos vyvolaný radikálními skupinami. Byl to den, kdy se údajně i francouzský prezident Emmanuel Macron začal obávat příchodu nové revoluce, poznamenal zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Prostor kolem Vítězného oblouku byl tehdy zcela uzavřen i pomocí obrněných transportérů. Policisté v mohutných kordonech ho chránili ze všech stran. Vynášeli sem zraněné z Champs Elysées.
Soud chce stíhat i drobnou kriminalitu
Ti, kdo pronikli až dovnitř, zaútočili na obchod se suvenýry a některé předměty si odnesli. I kvůli tomu část z nich skončila před soudem. Další pak údajně poničili sochy a posprejovali zeď památníku. Některé usvědčily otisky prstů, další pak odcizené suvenýry, které se u nich našly.
Žádný z obžalovaných nebyl dosud stíhán, jeden je podezřelý ze sympatií k neonacistickému hnutí. Podle odborníků na kriminalitu je důležité, že se proces koná, byť byly odcizeny pouze pohlednice či minikopie Eiffelovy věže.
„Tendence přehlížet drobné prohřešky je problematická. Mladí delikventi si pak ani neuvědomují, že porušují zákon. Nemají hranice,“ řekl k tomu sociolog Tarik Yildiz.
K protestům vedlo chystané zvýšení cen benzinu
Původní protesty žlutých vest vyvolalo plánované zvýšení cen benzinu. Demonstrovalo se každou sobotu. V blízkosti mýtných stanic na dálnicích vznikly provizorní tábory i s nočními hlídkami. „Všechno něco stojí. Když si chci něco koupit, tak je to drahé. Nemám na to prostředky a stát nám je navíc bere. Všechny ty poplatky a daně nás velmi zatěžují,“ vysvětloval tehdy začínající učitel Corentin.
K hnutí se často připojovaly i radikální skupiny ve snaze vyvolat konfrontaci s policií. Hnutí, které vyvolávalo obavy i v prezidentském paláci nakonec utichlo loni na jaře se začátkem epidemie a první karanténou. Protesty žlutých vest v posledních měsících jsou spíše symbolické.
Střety si vyžádaly mrtvé i zraněné
Hnutí žlutých vest nemá jednoho vůdce a nehlásí se k žádné politické straně. Agentura ČTK uvedla v prosinci 2019, že střety s policií si do té doby vyžádaly 11 lidských životů a necelých 45 tisíc zraněných. Víc než 12 tisíc lidí bylo zatčeno a z nich asi dva tisíce odsouzeny.
Ve stejný měsíc dostal podle ČTK pařížský policista dva měsíce podmíněného trestu za to, že na jaře 2019 při zásahu proti účastníkům demonstrací ve francouzské metropoli hodil na jednoho z protestujících kus dlažby. Média ve Francii upozornila, že 44letý policista se stal prvním mužem zákona, který byl odsouzen za nepřiměřený policejní zákrok v souvislosti s demonstracemi hnutí žlutých vest.
Podle médií používala policie při střetech s demonstranty také gumové projektily.
