Posílíme Bundeswehr tak, aby odrazil jakýkoliv útok na Německo i na spojence, oznámil Scholz

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

„Od summitu Severoatlantické aliance očekávám signál jednoty a rozhodnosti,“ řekl Scholz. K chystanému rozšíření aliance o Finsko a Švédsko řekl, že obě země budou výrazným posílením pro obranu Evropy a zemí NATO.

Podle Scholze si Berlín dobře uvědomuje, jak vážná je v Evropě bezpečnostní situace kvůli ruské agresi. „V těchto těžkých dobách proto Německo převezme odpovědnost nejen za sebe, ale i za spojence,“ řekl. „Naši armádu posílíme tak, aby dokázala odrazit útok na nás i na spojence,“ uvedl. „Opět proto zopakuji své prohlášení, že budeme bránit každý metr čtvereční aliančního území. Spojenci na východě se na Německo mohou spolehnout,“ dodal.

Stejně tak se Ukrajina podle kancléře může spolehnout na německou pomoc včetně dalších dodávek zbraní. Uvedl, že na něj hluboce zapůsobila nedávná návštěva Kyjeva a okolí, kde viděl čerstvé hroby a trosky. Svou cestu, na kterou se vydal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, ke kterým se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, tak označil za vzkaz Ukrajině, že Evropa stojí po jejím boku.

„Je naší povinností Ukrajině pomáhat, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř. Poslancům zdůraznil, že na summitu Evropské unie bude rozhodně podporovat udělení statutu kandidáta na unijní členství Ukrajině a také Moldavsku.

„Německo po dlouhá desetiletí diskutovalo a pochybovalo o tom, zda má vůbec vzhledem ke své historii nárok na to provádět mocenskou politiku, jestli se může prosazovat na zahraničním poli mocenskými prostředky, včetně zbraní. Dle Scholze tato etapa končí, Německo se musí stát mocností, která dokáže například zastrašovat agresory, včetně Ruska. To je ale těžký oříšek pro Olafa Scholze, je to něco, co si musí protlačit navzdory opozici, a s tímto názorem má problém i ve své vlastní straně,“ komentoval Scholzův projev zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Bude potřeba plán obnovy

Bez pomoci se Ukrajina podle Scholze neobejde ani po válce. Trosky, které během návštěvy Ukrajiny viděl, kancléřovi připomněly zničené Německo po druhé světové válce. „Tak jako tehdy zničená Evropa bude potřebovat i Ukrajina Marshallův plán na svou obnovu,“ uvedl.

Scholz poslancům řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že na cestě do Evropské unie je čeká řada náročných úkolů. Jako příklad zmínil vykořenění korupce. „Také Evropská unie musí provést reformy svých postupů. Podporuji více hlasování s kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř o hlasovacím postupu místo jednomyslného rozhodování.

Podle Scholze je potřeba učinit pokrok i se začleněním balkánských zemí do EU. Zdůraznil, že EU musí zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, které jsou již kandidátskými zeměmi. V případě Severní Makedonie brzdí pokrok spor s Bulharskem, naopak s Řeckem již Skopje vzájemné rozpory vyřešilo.

V projevu se kancléř věnoval i tématu energetické bezpečnosti. „Zbavíme se energetické závislosti na Rusku a zároveň dostojíme závazkům na ochranu klimatu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...