Portugalsko zavádí uzávěru, v Maďarsku začíná platit nouzový stav. Opatření zpřísní i Itálie a Polsko

Evropské země pokračují v zavádění opatření proti šíření koronaviru. Většina území Portugalska je od středy v uzávěře, v Maďarsku začíná platit stav nouze a zákaz nočního vycházení. Nové restrikce zavádí také Nizozemsko, očekává se oznámení nových opatření v Polsku. Od čtvrtka zpřísní omezení i Itálie a od soboty Polsko.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

Uzávěru na většině území Portugalska v sobotu oznámil premiér António Costa. Lidé by měli opouštět domovy pouze kvůli cestě do práce, do školy nebo na nákup. Obchody budou muset zavírat nejpozději v deset večer, restaurace o půl hodiny později. Vláda rovněž vyzvala firmy, aby přešly na práci z domova, pokud to je možné.

Nová omezení se vztahují na 121 portugalských okresů, v nichž žije asi 70 procent obyvatel. V částečné karanténě se ocitnou i metropole Lisabon a druhé největší město Porto. Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa v pondělí uvedl, že zvažuje zavedení nouzového stavu.

Maďarsko zavádí od středy stav nouze a začíná v něm platit zákaz nočního vycházení mezi půlnocí a pátou hodinou ráno. Uzavřeny budou například bary, otevřeno naopak mohou mít restaurace a obchody, nezavírají se ani školy. Diváci na sportovních akcích, v divadlech a kinech budou smět obsadit jen každé třetí místo. Zábavní podniky, kde si není možné sednout, zůstanou zavřené.

Země zároveň oznámila 4219 potvrzených případů koronavirové infekce za den, což je dosud nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Stav nouze v zemi platil také letos na jaře. Podle agentury Reuters bude vláda stejně jako tehdy opět rozhodovat pomocí dekretů a požádá parlament, aby jí tento způsob vládnutí schválil na 90 dní.

Vláda Viktora Orbána na jaře čelila kritice kvůli zákonu, který mu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu. Evropská komise nakonec dospěla k závěru, že zákon nebyl  v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy, protože Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům. Mimořádné pravomoci vlády skončily v červnu.

Zpřísňuje i Nizozemsko, Itálie a Polsko

Nové restrikce začínají na dva týdny platit v Nizozemsku. Nově se například nesmí vídat více než dva lidé, kteří nejsou ze stejné domácnosti. Premiér Mark Rutte připustil, že jeho vláda také uvažuje o zákazu nočního vycházení a uzavření škol a avizoval uzavření muzeí, divadel, kin, zoologických zahrad a zábavních parků.

Také italský premiér Giuseppe Conte podepsal dekret, kterým od čtvrtka v zemi zpřísňuje opatření. Noční zákaz vycházení od 22:00 do 5:00 hodin bude nově platit v celé Itálii. Během něj  smí Italové opustit své domovy jen kvůli cestě do práce nebo ze zdravotních důvodů, pro obojí bude potřeba potvrzení.

Na celou zemi se rozšíří uzavření obchodních center o víkendech a svátcích. Ve vozech veřejné dopravy smí cestující obsadit nanejvýš 50 procent kapacity, výjimku mají školní autobusy. Na středních školách bude povinně výuka na dálku. Zavřou se také všechna muzea. Zastaví se také výletní lodě plující pod italskou vlajkou, turistické i soukromé. Ty, které jsou již na cestě, musí přistát do 8. listopadu.

Opatření by měla platit zatím do 3. prosince. Nové vládní nařízení dále rozděluje 20 italských regionů podle stupně epidemického ohrožení na zelené, oranžové a červené zóny. Řím tak chce reagovat na rozdíly mezi oblastmi a zavádět některá opatření jen lokálně. 

Od soboty zpřísní opatření i Polsko. Zavřou se divadla, kina, muzea i většina obchodů v nákupních centrech, oznámil premiér Mateusz Morawiecki. Ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 24 692 nově potvrzených případů nákazy a 373 úmrtí za poslední den, což je dosud nejvíce od vypuknutí pandemie.

Morawiecki vyzval obyvatele země, aby zůstali pokud možno doma, ven vycházeli pouze za prací nebo na nákupy, a pokud mohou, aby pracovali z domova. Zavřené budou obchody v nákupních centrech, s výjimkou potravin, drogerií a lékáren. Hotely zůstanou otevřené pouze pro hosty na služebních cestách. Školy budou vyučovat dálkově, jen školky budou fungovat tak jako dosud.

Nová opatření platí od soboty do 29. listopadu, uvedl list Rzeczpospolita. Premiér zároveň nevyloučil celostátní karanténu, pokud se situace bude dále zhoršovat.

Navzdory epidemické situaci v Polsku neustávají hromadné protesty proti zpřísnění zákona o potratech. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat.

Dánsko vybije celou svou populaci norků čítající až 17 milionů zvířat. Objevila se u nich mutace koronaviru, která se přenesla i na lidi a vykazuje menší citlivost na protilátky. To by mohlo snížit účinnost budoucích vakcín, řekla ve středu dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Zdravotní úřady našly kmeny odolnějšího viru u lidí i norků. „Máme velkou odpovědnost vůči naší vlastní populaci, ale když jsme nyní našli tu mutaci, máme ještě větší odpovědnost také vůči zbytku světa,“ prohlásila politička.

Podle Reuters úřady odhalily pět případů nového kmene viru na norčích farmách a 12 případů u lidí. „Zmutovaný virus v norkovi může ohrozit efektivitu budoucí vakcíny,“ varovala Frederiksenová a upozornila na riziko rozšíření zmutovaného viru z Dánska do dalších zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...