Pomůžeme těm, kdo budou chtít. Zbytek necháme jít, prohlásil Lukašenko při návštěvě hranice

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru.

„Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází dva až tři tisíce běženců.

Rychlé dementi z Berlína

Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.

Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.

Migrační krize trvá už řadu týdnů

Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o patnáct tisíc vojáků. Do Iráku se v noci na pátek vrátila repatriačním letem skupina migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Celkově se pro návrat do vlasti zatím rozhodlo asi šest set běženců.

Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 20 mminutami

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
před 3 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 3 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 4 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 9 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.