Polský zákon o registrovaném partnerství vyvolává rozpory

Nahrávám video

Po dvaceti letech zamířil do polského Sejmu návrh zákona o registrovaném partnerství. Předchozí pokusy o jeho přijetí selhaly. Vládní norma by dala partnerům včetně stejnopohlavních párů právo dědit, mít společný majetek i příjmení. Naopak s adopcí dětí nepočítá. Přesto není jisté, že začne platit, jelikož rozpory vyvolává i uvnitř samotné koalice.

Některé polské páry spolu žijí dlouhé roky a vychovávají společně potomky, jejich partnerskému životu ale současný právní stav neodpovídá. „Ola je biologickou matkou, mně taky ale říkají mami. Ve světle práva je však Ola matkou samoživitelkou a já jsem úplně cizí osobou,“ popisuje stav věcí její partnerka Karolina.

Návrh zákona, který zamířil do Sejmu, by oběma ženám umožnil mimo jiné společně vlastnit, danit, navzájem po sobě dědit, rozhodovat o pohřbu, a hlavně by vyřešil trvající nejistotu v péči o děti. „Já jsem jediným právním zástupcem dětí. Pokud by byla třeba akutní operace v nemocnici, zatímco jsem pryč, tak se musím vrátit a podepsat to,“ konstatovala Ola.

Zákon o registrovaném partnerství podle expertů využijí z devadesáti procent heterosexuální páry. Kvůli zbylým deseti procentům párů stejnopohlavních ale v uplynulých dvaceti letech ve sněmovně vždy narazil. Jasná většina mezi poslanci není ani tentokrát, spory přitom sužují i vládní koalici.

Adopce dětí nejsou ve hře

Aby měl návrh vůbec šanci, musel už doznat kompromisu. „Nejsou v něm obsaženy adopce dětí, tedy bod, na kterém není v koalici shoda a který odmítají lidovci,“ uvedla polská ministryně pro rovnost ze strany Levice Katarzyna Kotulová.

Ani tento ústupek zatím nepřesvědčil vládní lidovce, kteří se obávají ztráty konzervativních voličů. Už dříve spolu s opozicí zablokovali třeba liberalizaci potratů. Stejný scénář nevylučují ani teď. „U nás se bude hlasovat stejně jako v každé jiné podobné záležitosti, tedy každý sám za sebe,“ říká polský ministr obrany a šéf lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Názory obyvatel se od pohledu politiků liší. V červnovém průzkumu se pro zavedení registrovaného partnerství pro všechny páry vyslovilo přes 63 procent dotázaných.

Léta očekávaný zákon má ale před sebou nejednu překážku. Zatím se k němu nevyjádřil prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost, který má v rukou silné právo veta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...