Polská stavba století budí vášně. Obří letiště bude součástí nového dopravního uzlu Solidarita

Nahrávám video

Poláci chtějí vybudovat v centrální části země obří letiště. Západně od Varšavy vyroste také nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Centrální dopravní uzel ponese název slavného odborového hnutí Solidarita. Odhaduje se, že projekt vyjde v přepočtu zhruba na 340 miliard korun a jeho výstavba by měla skončit v roce 2028. Obyvatelé oblasti se ale proti plánům bouří.

Polsko plánuje vybudovat letiště pro 45 milionů cestujících ročně, s nádražím a vysokorychlostní železniční sítí. „Základním cílem je uspokojit dopravní potřeby v příštích desetiletích, po roce 2030 a později,“ uvedl hlavní manažer projektu Piotr Malepszak.

Už teď na projektu pracuje speciální úřad s šedesáti zaměstnanci. Budova letiště s nádražím a první stovkou kilometrů kolejí vyjde v přepočtu na 210 miliard korun. Stavbu mají financovat soukromí investoři.

Někteří experti ale v souvislosti s gigantickým projektem zvedají varovný prst. „Hlavním argumentem proti stavbě letiště je vlastnická struktura polských aerolinií LOT, které patří státu. Nedisponují kapitálem, který by dokázal naplnit kapacitu nabízenou centrálním dopravním uzlem,“ upozornil dopravní analytik Dominik Boniecki.

Polsko chce vybudovat také nádraží pro vysokorychlostní vlaky
Zdroj: CPK

Státní peníze budou nutné na část nové železniční sítě. Vlaky mají jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu celkem po 1600 kilometrech kolejí. To vyjde na dalších 130 miliard korun. „Na investici týkající se železničních tratí se počítá s podílem evropských fondů, a to ve výši 70 až 85 procent,“ podotkl Malepszak.

„Národní zájem“ je víc než referendum

Nové letiště s nádražím má vyrůst na rozloze 3000 hektarů u obce Baranów asi 30 kilometrů západně od Varšavy. Obyvatelé loni uspořádali referendum, v němž stavbu odmítli. „Jsem tu teprve dva roky, začal jsem stavět před dvěma lety a o žádném letišti v okolí jsem na začátku nic nevěděl,“ konstatoval majitel domu v Baranowě Andrzej Delegacz.

Vláda následně prosadila zákon, který projekt označuje za „národní zájem“. Samospráva chce dál vyjednávat. „Jsem teď ve spojení s advokátními kancelářemi, které, jak doufáme, nám v pozdější bitvě pomůžou,“ prohlásil předseda obecní rady v Baranowě Roman Bodych.

Třeba Delegacz by jako odškodnění přijal dvojnásobek toho, co za dům dal. Spíš ale doufá, že polská stavba století nakonec ani nezačne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 53 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...