Politicky motivovaná kriminalita v Německu loni výrazně vzrostla, oznámil ministr vnitra

Politicky motivovaná kriminalita je v Německu na vzestupu, loni se počet takových činů oproti roku 2019 zvýšil o 8,54 procenta. Oznámil to německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Dodal, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extremismus, který v roce 2020 činil přes polovinu politicky motivovaných trestných činů.

„Politicky motivovaná kriminalita se výrazně zvýšila. Spolkový kriminální úřad (BKA) v loňském roce zaznamenal nárůst o 8,5 procenta. Je to zneklidňující číslo, neboť potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ řekl Seehofer. „Nadále platí, že největším ohrožením vnitřní bezpečnosti Německa je pravicový extremismus,“ dodal.

BKA ve své statistice uvádí, že loni zachytil 44 692 politicky motivovaných kriminálních činů, z nichž přes 23 600 bylo z krajně pravicového spektra. Pravicová kriminalita tak vzrostla o 5,65 procenta. Výrazně rychleji, o 11,4 procenta, vzrostl počet levicově motivované kriminality, její celkový podíl je ale nižší, loni se jí týkalo 10 971 případů.

Ačkoli počet pravicových kriminálních činů výrazně převyšuje ty levicové, tak levicová kriminalita je více spojena s násilím. Levicových násilných činů uvádí BKA 1526 případů, což ve srovnání s rokem 2019 odpovídá růstu o 45 procent, pracovicového násilí se týkalo 1092 činů, což bylo meziročně o 10,8 procenta více. Mrtvé si ale levicové akce loni nevyžádaly žádné, zatímco ty pravicové jich měly devět. Celkem si pak podle Seehofera politické násilí vyžádalo v roce 2020 jedenáct lidských životů, zbývající dvě osoby přišly o život jako oběti náboženské ideologie.

Velký pokles uvádí BKA u kriminality motivované zahraniční ideologií, se zhruba tisícovkou loni zachycený činů vykázala meziroční pokles 46,4 procenta. O více než dvanáct procent na 477 se zvýšil počet případů s náboženským pozadím. BKA rovněž eviduje dalších 8624 politických činů, které podrobněji ideologicky neupřesňuje. Loni takových kriminálních případů bylo o 29,4 procenta více než v roce 2019.

Seehofer prohlásil, že Německo bere všechny případy politické kriminality vážně a že nepřipustí, aby lidé, kteří se odhodlají ke službě veřejnosti, čelili zastrašování. „Extremismus je ve všech svých formách hrozbou pro naši zemi a pro naši společnost, budeme proti němu postupovat všemi prostředky, které nám náš právní řád umožňuje,“ řekl.

Kvůli pandemii vznikla nová podkategorie

Novou podkategorií, kterou BKA sleduje, je politická kriminalita související s pandemií covidu-19. Zachyceno bylo 3559 takových případů, z nichž 478 se týkalo i násilností. Pravicové pozadí mělo 777 politicky motivovaných činů týkajících se pandemie a 634 levicové. U většiny případů, konkrétně u 2133, ale BKA ideologii neupřesňuje.

K demonstracím proti karanténním opatřením Seehofer řekl, že lidé přistupují k otázce osobních práv a svobody vyjadřování velmi vážně. Problémem podle něj je ale propojení normálních obyvatel s radikálními skupinami, které představují zastánci spikleneckých teorií, političtí radikálové nebo například takzvaní říšští občané, kteří neuznávají právní existenci spolkové republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...