Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...