Policie prohledala dům francouzského expremiéra. Vyšetřuje ho kvůli reakci státu na koronavirus

Francouzská policie prohledala domovy bývalého premiéra Édouarda Philippea, současného ministra zdravotnictví Olivera Vérana a dalších vrcholných vládních činitelů. Informovaly o tom ve čtvrtek světové agentury s tím, že vyšetřování se týká jejich role při reakci státu na pandemii covidu-19.  V souvislosti se šířením koronaviru patří země k nejpostiženějším, ve čtvrtek zaznamenala dosud nejvyšší přírůstek nakažených.

Philippe se po letním odchodu z čela vlády stal starostou severofrancouzského města Le Havre. „Édouard Philippe vždy říkal, že se dává spravedlnosti k dispozici,“ uvedla podle agentury DPA expremiérova mluvčí v reakci na policejní akci.

Ministerstvo zdravotnictví podle agentury AP potvrdilo prohlídku také v domě a kanceláři ministra Vérana, která byla brzy ráno. Prohledán byl rovněž domov Véranovy předchůdkyně v čele úřadu Agnès Buzynové, zástupce ministra Jérôma Salomona a také vládní mluvčí Sibeth Ndiayeové.

Současný premiér Jean Castex uvedl, že má v ministra zdravotnictví Vérana i jeho náměstka Solomona plnou důvěru.

Většinu z devadesátky oznámení úřady zamítly, vyšetřuje se jich devět

Pacienti s covidem-19, lékaři, pracovníci ostrahy ve věznicích, policejní příslušníci a další podali v uplynulých měsících na 90 trestních oznámení, která se týkala především údajně pomalé reakce úřadů na jarní vlnu pandemie. Stěžovali si, že stát nebyl schopen zajistit dostatek roušek i dalších ochranných pomůcek.

Státní zastupitelství většinu podání zamítlo, v devíti případech ale zvláštní soud nařídil vyšetřování, které má reakci vlády na koronavirovou krizi prověřit. Cílem je zjistit, zda zodpovědní politici a úředníci „projevili dostatečnou vůli bojovat s katastrofou“.

Republikánský soudní dvůr (CJR), který se může zabývat i prohřešky úřadujících ministrů, založil v roce 1993 prezident François Mitterand. Reagoval tak na případ, kdy pacienti dostali krevní transfúzi infikovanou virem HIV. Stíhání kvůli tomu čelil i bývalý premiér Laurent Fabius, soud ho ale nakonec viny zprostil. Trest vězení tribunál nikdy neuložil.

Země zaznamenala dosud nejvyšší přírůstek nakažených

Francie patří v Evropě k pandemií nejpostiženějším státům. Za posledních 24 hodin tam přibylo rekordních 30 621 případů nákazy a zemřelo dalších 88 infikovaných. Celková bilance mrtvých tak vzrostla na 33 125.  Nad hranici třiceti tisíc případů za den se Francie, která má asi 67 milionů obyvatel, od počátku epidemie covidu-19 dostala poprvé.

Ve Francii v sobotu začne platit zdravotnický nouzový stav. V Paříži, Marseille a několika dalších velkých městech vstoupí v platnost zákaz nočního vycházení. Týkat se bude zhruba 20 milionů obyvatel Francie.

K drastickým opatřením Elysejský palác a vláda premiéra Jeana Castexe přistoupily především kvůli rostoucímu počtu lidí s covidem-19 v nemocnicích. V těžkém stavu na jednotkách intenzivní péče jich je nyní 1750.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...